Jak se komunisté snažili zničit řeholnice. Přijely autobusy a sestry měly na sbalení jen pár hodin

Vystěhování dominikánek byla součást takzvané Akce Ř a snahy tehdejšího režimu zničit vliv řeholnic a pokud možno je úplně izolovat. Anebo převychovat.

Už v roce 1949 začal komunistický režim mapovat stav klášterů. „Spis o Vlaštovičkách byl vyhotoven na základě příkazu Státního úřadu pro věci církevní z konce roku 1949. Každý krajský národní výbor, který měl svého církevního tajemníka, měl za povinnost vyhotovit pro každý řeholní objekt ve svém obvodu složku – s odpovědí na to, kde je ten dům situován, jak vypadá, jak je udržovaný, kolik je tam řeholníků a čím se zabývají, k čemu by se hodí,“ vysvětluje historik a archivář Petr Tesař.

Čtěte také

Na Vánoce poslali jeptišku do kriminálu. Ukrývala kněze, po kterém pátrala StB

„Vedení komunistické strany tak vědělo, jakým majetkem církve a řeholní společnosti disponují,“ říká s tím, že takové podklady se později využily při vyklízení budov a při jejich nabízení pro další správu.

„Zástupci lidu, zmocněnec pro daný klášter a obvykle nějaký pracovník bezpečnosti si pak nechali zavolat představenou. Řekli jí, že sestry budou soustředěny, protože jejich objekt není dostatečně využit. A ony, aby se mohly věnovat svým povinnostem, budou soustředěny na jiném místě. Mají několik hodin na to, aby se sbalily. Mohou si vzít určitý počet věcí a venku už čekají nákladní auta a autobusy,“ popisuje Tesař, jak to nejspíš vypadalo i v září 1950 ve Vlaštovičkách.

Příběh sester z Vlaštoviček i samotné budovy je mnohem bohatší. Poslechněte si celé Zaostřeno Martina Knitla.