Jak nasytit lidstvo a neškodit životnímu prostředí? Odpovědí by mohla být „modrá strava“

21. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ryba na grilu je nejčastější pochoutkou a Chorvaté ji umějí skvěle připravit

„Modrá strava“ je zastřešující pojem pro všemožné vodní živočichy i rostliny, které mohou sloužit člověku za potravu. Oproti suchozemské stravě je to mnohem pestřejší skupina – na světě je téměř 3000 druhů mořského a sladkovodního „masa“, které se dá lovit, a z toho přes 600 druhů se dá chovat v akvakulturách, tedy rybnících, nádržích, farmách a podobně. Takzvaná modrá strava je i jedním z témat letošního potravinářského summitu Spojených národů.

Z hlediska výživy lidstva je důležité, že obsahuje zdraví prospěšné látky, minerály, zdravé tuky a jiné, kterých má mnoho lidí nedostatek. Sice je vodní strava méně kalorická než například hovězí nebo vepřové, ale její konzumace méně škodí zdraví – může třeba snížit výskyt infarktů.

Čtěte také

„Čím více víme o výživových hodnotách modré stravy, tím větší po ní bude poptávka. Nezáleží na tom, jestli to je dobře nebo ne, ale děje se to,“ řekla časopisu Nature Ismahane Elouafi, vedoucí vědkyně Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO).

Nadměrný rybolov je ekologická hrozba

Zvýšená poptávka po rybách však bude mít i vliv na životní prostředí. Nadměrný komerční rybolov považují vědci za jednu z největších ekologických hrozeb. Odborníci se proto snaží obecnou kategorii „ryby“ rozdělit a ukázat na to, co je pro životní prostředí prospěšné a co ne.

Analýzy, které zveřejnil vědecký časopis Nature, přepočítávají například emise oxidu uhličitého, dusíku a další, spotřebu vody a půdy na chov nebo pěstování vybraných druhů, a také jejich přínos pro lidskou výživu.

Čtěte také

Otázka je, jak tyto poznatky přenést do praxe potravinářské politiky. Globální systém je nastavený tak, že je šitý na míru velké průmyslové produkci jídla, zatímco většina producentů na světě jsou malovýrobci, upozorňuje v Nature Ismahane Elouafi. Co se týče modré stravy, bude podle ní důležité budovat skutečně udržitelný systém, který bude zohledňovat i otázky životního prostředí a využívání zdrojů.

Jen tak bude možné zajistit, že zdroje modré stravy nebudou přispívat ke klimatické změně, ale že ji budou schopné i brzdit. Tím, že levnější a zdravější ryby nahradí v jídelníčku nákladné maso, ubude zátěže ze zemědělské produkce. Vědci proto chtějí věnovat modré stravě větší pozornost a podrobněji ji započítat do celkové skladby světové produkce potravin.

Poslechněte si reportáž Martina Srba.

autor: Martin Srb
Spustit audio

Související