Jak inovovat výuku přírodovědných oborů? Pomůže tandemová výuka, asistent i sdílení inspirativní praxe
Pitvání žáby, liščí ohon a ebonitová tyč, barevný plamen nebo bublající baňky. Některé pokusy z hodin fyziky, chemie a biologie se staly legendami. Přesto většina výuky v přírodních vědách je stále frontální. Pokusy a pozorování jsou přitom pro děti v těchto předmětech klíčové. Názorné ukázky ovšem stojí vyučující hodně času i energie navíc. Jak to vyřešit? Pomůže učení v tandemu, mít asistenta na přípravu experimentů či možnost sdílet inspirativní praxi.
Připravit moderní, etické a názorné ukázky v přírodovědných předmětech je pro učitele náročné. V Prague British International School mají proto asistenta přípravy experimentů.
„Fyzika, chemie a biologie se do hlavy dostávají přes ruce. Ne tím, že se díváte na video,“ zdůrazňuje v Reparátu Jiří Toman, asistent přípravy experimentů pro fyziku a další předměty.
Editace: Markéta Vozková
Hosté epizody:
Tereza Škachová z Národního pedgagocikého institute
Jakub Holec, učitel na základní škole Kunratice, na Přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy a garant programu Člověk a příroda na Národním pedagogickém institutu
Markéta Čechová a Jiří Toman z Prague British International School
Doplňuje ho mikrobioložka Markéta Čechová, která připravuje pokusy pro chemii a biologii: „Mám pořád co dělat. Dvacet procent mé práce je chystání a kontrolování pokusů. To je to kreativní. A 80 procent mé práce je sklízení. Je to, jako když pečete doma dort. Nejdřív musíte vše sehnat, koupit, připravit, vyzkoušet a pak to zase uklidit.“
Učitel má díky asistentům jistotu, že experiment se bude držet protokolu. „Chápu, že učitelé na základních školách by chtěli dělat praktická cvičení. Ale jen pětina z toho je kreativní práce a většina je úklid,“ zdůrazňuje Čechová.
Podle Tomana by se asistentem mohli stát na část úvazku třeba starší kantoři nebo studenti přírodních věd.
Setkávat se a sdílet
Zaměstnávání asistentů učitelů fyziky, chemie nebo biologie vyžaduje i jiný způsob systémového uvažování, a hlavně financování. Už teď ale mají školy i další možnosti. Jednou z nich je program Elixír do škol. Díky němu se učitelé přírodních předmětů na základních a středních školách mohou setkávat a vzájemně se obohacovat o zajímavé příklady inspirativní praxe.
Čtěte také
„Skrze regionální centra se snažíme proměňovat výuku fyziky, chemie a digitálních věd,“ vysvětluje Jakub Holec, učitel na Základní škole Kunratice, pedagog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a garant programu Člověk a příroda na Národním pedagogickém institutu.
Učitelé si v regionálních centrech mohou vyzkoušet novinky ve výuce. „Je to taková výuka na nečisto, kdy se učitelé promění v děti a vzájemně si vyměňují inspiraci, zkušenosti, tipy a triky do výuky,“ přibližuje.
Zdůrazňuje důležitost zapojovat pokusy a názorné demonstrace do hodin přírodních věd, fyziky či chemie: „Aktivizační metody, badatelství, zkoušení pokusů a pozorování jsou něco, co se stává pro děti autentickým. I když nevyzkoumají nic převratného, je pro ně důležité, že mají osobní zkušenost a mohou si to osahat.“
Čtěte také
I přesto je podle něj zásadní neopomenout ani frontální výuku a nabídnout znalosti, které mají žáci k danému tématu mít.
Holec také učí přírodní vědy v integrovaném předmětu s třemi dalšími kolegy. „Umožňuje nám to propojovat se skrze témata, a to i přesto, že příprava zabere více času. Učitelé se mohou navzájem obohacovat a něco si předávat, ať už to jsou inovativní postupy, metody či zkušenost s organizací třídy,“ popisuje spolupráci a přínos integrované výuky s ostatními kolegy.
Otevřená a respektující komunikace
Tato tandemová výuka může být cestou, jak do hodin dostat více pokusů a praktických ukázek. „Principem tandemu je, že dva kvalifikovaní učitelé učí společně. Důležitý je i společný cíl,“ popisuje Tereza Škachová z Národního pedagogického institutu.
Vysvětluje, že důležitý je při tom princip tří „S“, tedy společná příprava, společná realizace a společná reflexe. „Alfou a omegou úspěšnosti tandemové výuky je ale to, že si ti dva učitelé rozumí jak v profesní, tak v osobní rovině,“ míní a pokračuje:
Čtěte také
„Principem tandemu je častá, otevřená a respektující komunikace. Chyba je vítaný prostředek, není ale dobré druhého pedagoga opravovat nebo shazovat.“
V případě, že by tandem s jedním kolegou nevyšel, není ostudou tandem přerušit a najít si někoho jiného, ujišťuje Škachová.
Po odučené hodině doporučuje kantorům také dát si prostor pro reflexi.
„Chystáme příručku, kde budou návrhy reflektivních otázek. Bude tam i to, jak se společně připravit. Je dobré také využít vedení školy nebo jiného kolegu pro získání zpětné vazby,“ dodává na závěr a doporučuje také navštívit webové stránky Národního pedagogického institutu, kde mohou zájemci najít probíhající webináře či videorozhovory s účastníky tandemové výuky.
Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
