Izraelské tajné služby udělaly neomluvitelné a nepochopitelné chyby. Bude se hledat viník, myslí si odborník na zpravodajské služby Kutěj

Podle vojenského odborníka na zpravodajské služby šlo i o systémové selhání. „Ale až vyšetřovací komise Knesetu ukáže, jak to doopravdy bylo. Možná ne beze zbytku, ale v izraelském systému se vytvořilo něco, co tam bylo už před rokem 1973. Zřejmě došlo k názoru, podle kterého jsou už neohrozitelní – ať z těch, či oněch důvodů. Protože už měli vše pod kontrolou a ,zmáknutý‘ mají i Hamás,“ vysvětluje v Osobnosti Plus.

Čtěte také

Izrael má právo zničit Hamás. Právo na existenci a důstojný život mají ale i Palestinci, myslí si exministr Dienstbier

„A pak tam mohla hrát roli i vnitropolitická situace: Pokud máme koalici složenou ze stran, které jsou zastánci osadnické politiky, tak můžou ministři za ultraortodoxní strany tlačit na to, aby se civilní kontrarozvědka Šín Bet víc zajímala o ochranu osadníků na Západním břehu než například koukat za zeď do Gazy. Ale to jsou samozřejmě pouhé spekulace,“ zdůrazňuje Kutěj.

Selhání zpravodajských služeb ale i politiků Izraelci jen tak nepřejdou, budou obrazně řečeno padat hlavy. „Určitě budou muset odejít nejvyšší funkcionáři. Bude tam parlamentní vyšetřovací komise Knesetu, ale ta to beze zbytku neobjasní nikdy, ale určitě bude na základě jejího šetření vyvozena politická odpovědnost a i odpovědnost v odborné rovině.“

„Protože v Izraeli je politika velmi úzce provázána s tajnou službou – koneckonců všichni tam jsou vlastně vojáci. Proto si myslím, že to přinese personální změny,“ uvažuje s tím, že by podle něj ale asi nemělo dojít k velkým organizačním nebo strukturálním změnám. „Spíš se bude hledat viník.“

Mosad, nebo Šin Bet

Blízkovýchodní společnost je pro nás nezvyklá i tím, jak úzké a osobní mají lidé mezi sebou vazby. „Blízký východ je charakteristický i tím, že má velký důraz na symboliku. Koneckonců i v tom útoku Hamásu bychom jich našli hned několik. Stejně tak práce tajných služeb může být charakteristická i blízkovýchodními zvyklostmi.“

Čtěte také

Vojenský psycholog Štrobl: Vraždící teroristé Hamásu? To snad byli čistokrevní sadisté na drogách

Tajné služby mají tak trochu jinou roli na starém kontinentě, jinou v Izraeli. Nejznámější je u nás ale asi Mosad. „Ale za to, co se stalo v Gaze, nenese v rámci zpravodajské komunity primární odpovědnost Mosad. Ten pracuje v zahraničí, dokonce ve vzdáleném zahraničí,“ vysvětluje.

„Za zpravodajské operace v blízkém zahraničí, tedy u sousedů Izraele, odpovídá vojenská rozvědka, ale Mosad působí dál. Ten, kdo odpovídal za situaci v Pásmu Gazy i na Západním břehu, je civilní kontrarozvědka Šin Bet. A její pověst mohla teď nepochybně upadnout. Ale hlavně u Izraelců, protože Šin Bet není službou, která by měla kdovíjaký přesah mimo zemi,“ dodává s tím, že pověst Mosadu nebo vojenské zpravodajské služby tak určitě neutrpěla.

„A to, co by výrazně snižovalo jejich kredit, není nějaké odborné pochybení, a tady se jednoznačně stalo, ale spíš infiltrace služby cizí rozvědkou. To by potom znamenalo omezení spolupráce a pokles důvěryhodnosti.“

Čtěte také

Jednostátní řešení absolutně nedává smysl z pohledu Izraele ani Palestinců. Je zapotřebí se dohodnout, domnívá se politolog Weiss

O izraelských tajných službách kolují legendy, kde se vůbec vzaly?

„Pokud si odmyslíme étos, kdy se v 50. a 60. letech budovala společnost státu Izrael, tak jsou tyto služby víceméně stejné, jako máme my, Poláci, Američané a jiné státy. To, co je u nich jiné, je, že do těch věcí ,jdou‘. A když jim operaci odsouhlasí tzv. bezpečnostní kabinet, což je ale jen část izraelské vlády, pustí se do ní se vší vervou.“

„Také mají menší omezení než služby jiných demokratických zemí, protože Izrael samozřejmě demokratickou zemí je,“ dodává šéf Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany plukovník Libor Kutěj.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.