O konfliktu mezi Izraelem a Hamásem se debatuje věcně, říká Kalhousová. Je to vyhrocené, míní Tureček
Na Západě sílí po teroristickém útoku Hamásu na Izrael nenávistné nálady vůči Izraelcům i Palestincům. Přelijí se i do Česka? „Konflikt budí emoce, ale obecně jsme schopni o tom diskutovat,“ míní Irena Kalhousová z Herzlova centra izraelských studií na UK. Podle Břetislava Turečka z Metropolitní univerzity se diskutuje jen v části společnosti. „Debata na sociálních sítích ukazuje, že je často emotivně vyhrocená až do polohy nenávisti na obou stranách,“ říká.
Tureček poukazuje na to, že Česká republika je v oficiální rovině proizraelská. Místy je podle něj dokonce protipalestinská.
Čtěte také
„O tom, že české elity odsuzují Hamás za teroristický masakr, vůbec není sporu. Do určité míry také chápu, že Česko ve Valném shromáždění OSN hlasovalo proti rezoluci, která nezmiňovala explicitně, že se Hamás dopustil teroristického masakru,“ popisuje a pokračuje:
„Ale tato poloha je často zaměňována třeba i s nechutí vnímat celkově konflikt tak, že tam není jenom jedna strana, která by měla automaticky nějaká legitimní práva, nároky a zájmy, zatímco ta druhá je tak legitimní nemá,“ naznačuje expert.
„Nejen mezi lidmi – jak dokládají i průzkumy veřejného mínění – ale i mezi politickými elitami, je pohled na konflikt vychýlený,“ konstatuje Tureček, který působil také jako stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě se sídlem v Jeruzalémě.
Podle Kalhousové je sympatizování s Izraelem jistá tradice české diplomacie od dob Václava Havla. Na druhou stranu podle ní chybí v Česku odborná komunita, která by dokázala interpretovat arabský pohled na věc.
Čtěte také
„Často ti lidé, kteří se snaží prezentovat ten palestinský příběh, to nedělají dobře, nedělají to přesvědčivě, dělají to někdy příliš aktivisticky a příliš extrémně. A české publikum to neosloví. Prostě v českém veřejném prostoru chybí lidé, kteří by to prezentovali,“ konstatuje.
Tureček s tím souhlasí. Aktivisté, kteří v Česku vystupují veřejně ve prospěch Izraele, jsou podle něj daleko zručnější než ti, kteří vystupují ve prospěch palestinského pohledu na věc.
„Často nemusí jít ani o vysvětlování propalestinského stanoviska. Když tady někdo řekne, že podle OSN je Gaza Izraelem okupované území, velice snadno – a stává se to – dostane nálepku antisemity. Přitom se stačí podívat, že OSN a mezinárodní výbor Červeného kříže skutečně pásmo Gazy a západní břeh Jordánu považují za jeden celek politicky a tudíž za okupované území,“ popisuje.
Kdo třeba odzbrojí Hamás
Kalhousová poukazuje na to, že OSN není v izraelsko-palestinském konfliktu nezávislou institucí.
„Při pohledu na počet protiizraelských rezolucí, které prošly v OSN, je Izrael nejtrestnější zemí na světě. Je tedy jasné, že OSN je v tomto případě instituce, která je nominovaná zeměmi globálního jihu a Izrael vždycky bude tahat za slabší konec,“ míní.
Čtěte také
Upozorňuje, že na izraelsko-palestinský konflikt se dá nahlížet z několika pohledů – morálního, humanitárního a bezpečnostního – a odpověď bude vždy trošku jiná. Apely na to, že je potřeba ukončit konflikt, chápe.
„Jen nevím, jestli ti lidé přichází s návrhem, kdo třeba odzbrojí Hamás. V Gaze zůstane teroristické hnutí, které vidíme čeho je schopné, a jak má tedy Izrael existovat jako stát,“ ptá se.
„Na jednu stranu chápu, že obrázky, které přichází z Gazy, jsou zoufalé a je potřeba něco udělat. Ale na druhou stranu neslyším, co je realistický plán, se kterým by měl Izrael přijít, aby se zbavil teroristického hnutí na svých hranicích a zároveň, aby se zlepšil život civilistů v Gaze,“ naznačuje.
„Zlikvidovat Hamás je velice široký pojem. Zlikvidovat i úředníky Hamásu, civilisty nebo rodiny bojovníků Hamásu a teroristů? Kde to skončí, když si řekneme, že celá Gaza je Hamás? Jak má postupovat Izrael? Srovnat Gazu se zemí, anebo třeba cíleně jít, byť dlouhodobě, čistě po lidech z Hamásu,“ ptá se Tureček.
Připouští, že kritika oprávněnosti postupu Izraele Hamásu nahrává. „Teď už nám vyrůstá nová generace nového Hamásu pod jinou hlavičkou. Ale obávám se, že tak jako Američané nevhodnou politikou po 11. září nahráli rozmachu extremismu na celém Blízkém východě, může se Izraeli, pokud nebude jednat v nějakých mantinelech a s výhledem do budoucna, stát totéž,“ naznačuje Tureček.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
V Gaze není bezpečné místo. Osvobození rukojmích není nejvyšší prioritou Izraele, říká zpravodaj
Izrael pokračuje v rozsáhlé pozemní operaci v Pásmu Gazy namířené proti radikálnímu hnutí Hamás. Jeho kroky ale citlivě dopadají i na civilní obyvatelstvo.
-
Jak Češi založili Izrael, popisuje ve své knize specialista na česko-izraelské vztahy Martin Wein
Česká republika platí za jednoho z nejvěrnějších přátel Izraele. Tento stav je prý důsledkem dlouhodobě vřelých česko-židovských vztahů. Je tomu ale skutečně tak?
-
Politolog: Bezvýhradná podpora Izraele může Bidenovi uškodit. Alternativou pro voliče je jen Trump
Čeho se Spojené státy v souvislosti s krizí na Blízkém východě nejvíc obávají? V pořadu Osobnost Plus odpovídá politolog a amerikanista Kryštof Kozák.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.