Jak Češi založili Izrael, popisuje ve své knize historik a specialista na česko-izraelské vztahy Martin Wein
Česká republika platí za jednoho z nejvěrnějších přátel Izraele. Tento stav je prý důsledkem dlouhodobě vřelých česko-židovských vztahů. Je tomu ale skutečně tak? Dozvíte se v knize Martina Weina Slovanský Jeruzalém, kterou představí pořad Ex libris.
Občas si připomínáme, jak dodávky zbraní z Československa sehrály zásadní úlohu v izraelské válce za nezávislost a vyzdvihujeme tradičně dobré česko-izraelské potažmo česko-židovské vztahy.
Ale je to naše přátelství opravdu tak tradiční? Dováželi jsme Izraelcům zbraně z dobroty srdce? Jsme vážně my, obyvatelé České republiky, tak výjimečně „židomilní“?
Čtěte také
Právě tyto i jiné otázky si klade německý historik působící na telavivské univerzitě, kde se zabývá dějinami Izraele a také česko-židovskými a česko a československo-izraelskými vztahy. Jeho kniha je vlastně jejich shrnutím – sleduje příběh – mýtus o česko-židovském přátelství, který žije v české, ale i izraelské paměti, a konfrontuje ho se skutečnými dějinami.
„Češi a Židé si dlouho navzájem sloužili jako referenční společnosti,“ píše Wein. „Vytvářeli velkou množinu kolektivní paměti a Československo je často vzpomínáno jako zakládající stát Izraele.“
A naopak, Židé údajně figurovali i u založení Československa. Nezapomněli T. G. Masarykovi jeho obhajobu Leopolda Hilsnera, obviněného z rituální vraždy křesťanské dívky.
Byli to prý především američtí Židé, kteří pomohli myšlenku samostatného Československa prosadit u amerického prezidenta Wilsona. Martin Wein ve své knize však dokládá, že to bylo trochu jinak. Masarykova korespondence s americkými sionistickými organizacemi a sionisty začala až v září 1918. Příběh o tom, že cestičku k Wilsonovi prošlapali právě američtí Židé, se ale stal součástí kolektivní paměti.
Podpora Izraele schválena, soudruzi
Učiňme nyní, na rozdíl od Martina Weina, skok na konec let čtyřicátých. Tehdy začalo Československo dodávat Izraeli zbraně, bez kterých by asi těžko vyhrál svou válku za nezávislost.
Čtěte také
Dnes si tuto akci rádi vysvětlujeme jako v první řadě zásluhu Jana Masaryka; Martin Wein toto tvrzení opět poupravuje. Pomoc Izraeli se odehrávala se souhlasem Moskvy, která si od ní slibovala zisk dalšího vazala – tentokrát na Blízkém východě.
Kromě toho Martin Wein naznačuje, že za podporou Izraele byla zároveň snaha Československa zbavit se vedle Němců a Maďarů další neslovanské menšiny. Československo prostě napomohlo vzniku Izraele proto, aby měli Židé kam odejít...
Co později vedlo k pokažení vztahů v dobách tuhé komunistické éry? A jak jsme se ocitli tam, kde jsme ve vzájemných vztazích dnes? Napoví ukázky z knihy Martina Weina Slovanský Jeruzalém. Jak Češi založili Izrael, které v pořadu Ex libris okomentuje Veronika Kindlová.
Související
-
Po druhé světové válce se Československo k Židům otočilo zády. Antisemitismus se stal nástrojem KSČ
Lidé, kteří byli roky týráni a perzekvováni nacistickým režimem, neměli po skončení války nárok na zdravotní ani sociální péči. Protože byli Židé, ne Čechoslováci.
-
Nejsme nic exotického. Snažím se vysvětlovat, že židovství je úplně normální, říká česká rabínka
„Setkávám se se spoustou lidí, kteří najednou zjistí, že mají židovské předky, a rázem to pro ně přestává být tabu a chtějí se dozvědět víc,“ popisuje Kamila Kopřivová.
-
Bylo mi tu dobře, ale umřít chci v Izraeli. Příběhy lidí, kteří přišli do židovského státu
Pár dní po masakru, který v Izraeli provedli teroristé z Hamásu, přiletěla do Prahy z Aškelonu 92letá Eva Erbenová, která přežila Terezín, Osvětim a pochod smrti.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
