Jednostátní řešení absolutně nedává smysl z pohledu Izraele ani Palestinců. Je zapotřebí se dohodnout, domnívá se politolog Weiss
Evropská unie Palestincům i nadále dodává nejen humanitární pomoc. Podporuje například růst a rozvoj místní infrastruktury. Výzvou pro Unii zůstává, aby peníze nekončily v rukách teroristů. „V médiích se nedávno objevilo, že trubky placené Evropskou komisí Hamás používá na odpalování raket,“ uvádí pochybnosti politolog Tomáš Weiss z katedry Evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Na rozvojovou pomoc Pásmu Gazy jde peněz relativně málo, převážně jsou pro palestinskou vládu. Unie řekla, že transakce zreviduje, což vnímám jako politické gesto,“ domnívá se politolog Weiss.
„Izraelská velvyslankyně říkala, že Izraelci sami nemají žádné podezření, že by evropské peníze byly tímto způsobem zneužívány a šly Hamásu. Za posledních 20 let se jednalo asi o 40 miliard dolarů nejenom od Evropské unie,“ popisuje.
Čtěte také
„V médiích se ale nedávno objevilo, že trubky placené Unií, Hamás používá na odpalování raket,“ tvrdí expert, ale dodává, že informaci nemohl ověřit. Pochybnosti proto podle něj zůstávají.
Společný stát?
Evropa se ve své politice podle Weisse dopustila směrem k Blízkému východu už v 19. století.
„Dlouhodobé pozice členských států vychází z dění před rokem 1948. Evropské státy se na začátku 80. let domluvily, že ve vztahu k izraelsko-palestinskému mírovému procesu chtějí dvoustátní řešení. Od té doby od nich nechtějí upustit – bojí se, že když je znovu otevřou, už je nikdy znovu nezavřou.“
„Jeden z těch důvodů, proč k útoku došlo teď, je přibližování se Izraele k některým arabským státům, zejména k Saúdské Arábii. Jestli něco od samotného počátku konflikt hnalo, byl to nesmiřitelný postoj řady arabských států, které neměly co ztratit,“ domnívá se Weiss.
„Je vidět, že státy, kterých se to dotýkalo, jako Egypt nebo Jordánsko, mír s Izraelem uzavřely již relativně dávno, oproti Saúdské Arábii, které to mohlo být jedno. I tyto režimy s generační výměnou mění svůj postoj a zajímá je ekonomická budoucnost regionu – proto chtějí znormalizovat vztahy,“ vysvětluje expert.
„Diskreditace radikálně pravicového přístupu by mohla v Izraeli otevřít debatu o tom, zda to lze udržet ve stavu, v jakém to je. Je zapotřebí dosáhnout nějaké dohody,“ uzavírá profesor.
Poslechněte si celý rozhovor. Moderuje Barbora Tachecí.
Související
-
Polední publicistika: Ceny energie. Putin a Blízký východ. Nelegální migrace na Slovensku
Jak se příští rok změní regulovaná cena za energie? Jak se Putin staví ke konfliktu na Blízkém východě? Jaký význam měla akce slovenské policie proti nelegální migraci?
-
Politolog: Izrael musí dát Palestincům stát nebo občanství. Bez politického řešení konflikt vybuchne
„Obávám se ale, že Izraelci vidí třetí možnost, jak si udržet území na Západním břehu donekonečna a nedat Palestincům státnost,“ uvádí politolog Šádí Shanaáh.
-
Netanjahu nemůže své selhání napravit. Konflikt nemá vojenské řešení, míní izraelská novinářka
Nataša Dudinská vysvětluje, že podle průzkumů si většina Izraelců myslí, že za toto selhání je zodpovědná vláda, a proto zřejmě po válce padne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
