Ivana Chmel Denčevová

Nebýt její statečnosti a odhodlání riskovat pro svobodu a pro lásku vše, asi by o ní české dějiny nevěděly. Zoufalý plán projet železnou oponu v tanku se ale stal legendou.

Jedním z proslulých takzvaných mužů 28. října byl i Alois Rašín (1867–1923). Právník, národohospodář, politik se do naší historie zapsal tučným písmem.

Po pražském jaru přišla normalizace, která zasáhla celou společnost. A zase se vrátilo pokřivené fungování soudního systému včetně politických procesů. 

Před pětačtyřiceti lety se československý underground dostal do centra pozornosti. Na jaře 1976 začalo estébácké zatýkání a proběhly dva politicky vykonstruované procesy.

Symbolem naděje „socialismu s lidskou tváří“ byl Alexander Dubček. O to větším zklamáním tak byl Dubčekův podpis pod obuškovým zákonem v srpnu 1969. 

Před 70 lety „prorazil“ železnou oponu Vlak svobody. Místo zastavení v Aši projel plnou parou do Bavorska. Většina cestujících se ale na Západ dostala omylem.

Někteří komunisté byli uctíváni jako bohové. „Novodobým poutním místem“ se tak po 5. prosinci 1953 mělo stát mauzoleum s nabalzamovanými ostatky Klementa Gottwalda. 

Hudba dokáže mimořádné věci, i tak by se daly nazvat některé hudební produkce v období totalitního Československa. Začalo to v 50. letech rokenrolem.

Mnichov je v naší historii symbolika pro bezmoc, zradu, kapitulaci a ústupky. Výsledky mnichovské dohody znamenaly nejen konec první republiky. 

Svůj život zasvětila literatuře. Přestože zůstala se svým rodným jazykem a rodnou zemí hluboce spjata, psala výhradně německy. V němčině se cítila svobodnější.