Ivana Chmel Denčevová
Připravuji a moderuji pořady pro Český rozhlas Plus a Dvojka.
Na Plusu připravuji a moderuji pořady Jak to bylo doopravdy, Hovory a jednou měsíčně v sobotu Historie Plus, na Dvojce připravuji seriál Osudové ženy.
Vystudovala jsem filozofickou fakultu, obor historie – český jazyk. Nejprve jsem působila v komerčních médiích a od roku 2001 pak v rozhlasové stanici Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa.
Kromě jiných se specializuji na témata z historie, a to především z oblasti soudobých dějin. Tématu českého undergroundu jsem se také badatelsky věnovala ve své rigorózní práci, kterou jsem obhájila v roce 2013 na FF UK.
Stála jsem u projektů, jako bylo Svobodně k 60. výročí zahájení vysílání rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa (2011), či „krylovského“ roku v Českém rozhlase (2014).
Jsem spoluautorkou knih, které navazují na rozhlasové cykly: Tváře undergroundu (2012), Fenomén Karel Kryl (2014) a Rozděleni železnou oponou (2015).
Všechny články
-
Běžný let, který skončil tragédií. Jak to bylo s únosem letadla v roce 1972?
Jedním z příběhů seriálu Třicet případů majora Zemana byl film Mimikry. V něm zazněla skladba Bič boží, která se měla stát odstrašujícím příkladem tzv. úpadkové kultury.
-
Ztrátou Podkarpatské Rusi se Československo stalo vazalem Sovětského svazu, připomíná historik
Ještě před koncem 2. světové války patřila k Československu, respektive k první republice i Podkarpatská Rus. Proč jsme se území dobrovolně vzdali připomíná historik Řepa.
-
Rozhlas měl po válce historickou roli. Hledali se pohřešovaní i přeživší z koncentračních táborů
Konec 2. světové války přinesl úlevu a radost ze znovunabyté svobody. Ale tehdejší situace nebyla vůbec jednoduchá.
-
Sexbomba s houpavou chůzí o muže nestála. Radost jí přinášelo divadlo. Osudové ženy: Míla Pačová
Byla ženou renesančního střihu – herečkou, výtvarnicí, sběratelkou. Pohybovala se v nejvyšších kruzích prvorepublikové smetánky. Přesto zůstávala osamoceným solitérem.
-
Ludvík Svoboda byl jediný prezident, kterého komunisté připravili o moc zákonem, připomíná historik
Ludvík Svoboda (1895–1979) byl mezi lidmi populární. Z podporovatele reformních snah se ale dostal na „druhou“ stranu.
-
Gestapo si pro ni přišlo na operační sál. Smrt našla pod gilotinou. Osudové ženy: Marie Restituta
Helena Kafková, řeholním jménem Marie Restituta, pocházela z Brna. Život ale prožila ve Vídni, kde pracovala v nemocnici. Za svůj odpor k nacismu byla v roce 1943 popravena
-
Vstup do NATO rozhodně nebyl automatický. Západ s tím nejdřív vůbec nepočítal, říká historik Tůma
Česká republika vstoupila do NATO 12. března 1999. Dnešním pohledem jasná věc navazující na pád komunismu v listopadu 1989. Bylo to ale opravdu tak?
-
Rok 1989 a Společnost za veselejší současnost
Události května roku 1989 v Československu a také dnes už poněkud zapomenutou Společnost za veselejší současnost připomene v repríze dokumentárního pásma Ivana Denčevová.
-
Satan v sukních. Báli se jí i nejvyšší funkcionáři. Osudové ženy: Jarmila Taussigová-Potůčková
Byla chytrá a rafinovaná. Svojí horlivostí výrazně přispěla k odsouzení řady lidí v politicky vykonstruovaných procesech. V komunistickém vězení ale nakonec skončila i ona.
-
Československý film byl plný členů StB s manažerem Pixou v čele, popisuje historik Stehlík
Film po svém vzniku velmi rychle nastoupil cestu masové zábavy. Této přitažlivosti se chopila i propaganda. Ať to bylo v SSSR, nacistickém Německu a později i u nás.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 18
- 19
- 20
- 21
- 22
- …
- následující ›
- poslední »