Ivana Chmel Denčevová
Připravuji a moderuji pořady pro Český rozhlas Plus a Dvojka.
Na Plusu připravuji a moderuji pořady Jak to bylo doopravdy, Hovory a jednou měsíčně v sobotu Historie Plus, na Dvojce připravuji seriál Osudové ženy.
Vystudovala jsem filozofickou fakultu, obor historie – český jazyk. Nejprve jsem působila v komerčních médiích a od roku 2001 pak v rozhlasové stanici Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa.
Kromě jiných se specializuji na témata z historie, a to především z oblasti soudobých dějin. Tématu českého undergroundu jsem se také badatelsky věnovala ve své rigorózní práci, kterou jsem obhájila v roce 2013 na FF UK.
Stála jsem u projektů, jako bylo Svobodně k 60. výročí zahájení vysílání rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa (2011), či „krylovského“ roku v Českém rozhlase (2014).
Jsem spoluautorkou knih, které navazují na rozhlasové cykly: Tváře undergroundu (2012), Fenomén Karel Kryl (2014) a Rozděleni železnou oponou (2015).
Všechny články
-
Nacisti ji umučili. Komunisti vzkřísili jako vzor socialistické ženy. Osudové ženy: Jožka Jabůrková
Rebelku s komplikovanou povahou ovlivnilo dětství v chudých poměrech. Energii proto věnovala práci s mládeží a dětmi. Její oddanost ale patřila hlavně komunistické straně.
-
Tragédie v Katyni zasáhla i do života v Československu. Spisovatele Kožíka pronásledovala celý život
Katyňský les a jaro roku 1940. Právě zde bylo zavražděno na 15 tisíc polských důstojníků. Masové hroby byly objeveny až o tři roky později a hned se objevily otázky.
-
Mohou feministky za současnou pracovní povinnost žen? Je to mýtus, vysvětluje historička Musilová
Spravedlivé odměňování žen za jejich práci a adekvátní profesní uplatnění nejsou jen současná témata – sahají totiž hluboko do minulosti.
-
Pohled ženy z nejdražšího obrazu světa ukrývá osobní tragédii. Osudové ženy: Adele Bloch-Bauerová
Díky obrazu Gustava Klimta se jí říká Zlatá Adele nebo rakouská Mona Lisa. Manželka cukrovarníka Ferdinanda Bauera nebyla ale jen umělcovou múzou. Věnovala se i charitě.
-
Útok na židenická kasárna? Šlo o neúspěšný pokus o fašistický puč, vysvětluje historik
Československo bylo koncem 30. let jakýmsi osamoceným ideálem demokratického státu – mohlo by se tak zdát, že fašismus neměl šanci. Opak je pravdou.
-
Múza i bolestivý středobod básníka Jiřího Ortena. Osudové ženy: Věra Fingerová
Nebyla ničím výjimečná. Přesto se do historie zapsala jako femme fatal básníka Jiřího Ortena. Byla mu inspirací a múzou, dokud jejich vztah nenarušila nacistická okupace.
-
Herci byli za normalizace souzeni za pobuřování. Pobouřen byl akorát cenzor, míní teatrolog Just
V oblasti kultury působili za normalizace i ti, kteří se snažili tvořit svobodně. Právě taková byla divadla alternativní, nazývána jako divadla malých forem.
-
Banderovci? O frakci Ukrajinské povstalecké armády panuje nezvykle mnoho mýtů, upozorňuje historik
Banderovci jsou skupinou, která vzbuzuje strach už od dob 2. světové války. Až do současnosti jsou předmětem řady mýtů. Dokonce i jejich vžité označení je také jen fake.
-
Noskův seznam z února 1948 znamenal zatčení 17 nepřátel režimu, popisuje historik Stehlík
23. února roku 1948 obdržely služebny StB a SNB telegram se seznamem 17 nepřátel režimu. Pokyn byl vydán tehdejším ministrem vnitra Václavem Noskem.
-
Kdyby neemigrovala, mohla být druhou Miladou Horákovou. Osudové ženy: Helena Koželuhová-Procházková
Neteř bratří Čapků byla vzdělanou, odvážnou a ostře kriticky myslící ženou, která se nebála nahlas varovat před zlem, které se po válce šířilo do střední Evropy.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 20
- 21
- 22
- 23
- 24
- …
- následující ›
- poslední »