Byli prvními křesťany v českých zemích Cyril a Metoděj?
Ze školních let si jistě pamatujeme to zcela jednoduché sdělení: v roce 863 přišli misionáři Cyril a Metoděj spolu se svými žáky a průvodem na Moravu. V průvodu nechyběli obchodníci, stavitelé a ozbrojenci. Na Moravě byli slavnostně uvítáni. Jistou zajímavostí je, že oba bratry vyslal na žádost velkomoravského knížete Rostislava byzantský císař Michal III.
Právě císař Michal III. na záležitosti víry pohlížel především z mocenského hlediska. Ve svých 22 letech vládl rozsáhlé a mocné říši a žil tak zhýrale, že mu bylo přezdíváno „Opilec“. Také konec jeho vlády byl neveselý – byl zavražděn svým strýcem regentem.
Svět 9. století se změnil po rozdělení Franské říše Verdunskou smlouvou v roce 843.
Vznikly tři nové státy, jejichž rozsah můžeme velmi zjednodušeně popsat tak, že Východofranskou říši tvořilo budoucí Německo, Západofranskou říši budoucí Francie a Středofranskou budoucí Itálie.
Čtěte také
S římskou císařskou korunou byla spjata východní část, která sdružovala převážně germánská území. A právě odtud se šířilo křesťanství spjaté s katolickou církví.
Zaznamenány jsou misie přicházející do českých zemí z Bavorska a ze Salcburku. Přesto o Čechách, na rozdíl od Velké Moravy, nelze nic přesnějšího uvést. Neexistují totiž žádné písemné zprávy.
Křest českých knížat
Jednou z mála informací je strohý text z Fuldských análů z roku 845, kde je uvedeno:
„Ludvík čtrnácti z počtu knížat Čechů, kteří žádali o přijetí křesťanského náboženství, vyhověl a v oktávě Epifanie je přikázal pokřtít.“ Neznáme jejich jména, nevíme ani, ze kterých částí země pocházeli a jaké postavení ve společnosti zastávali. Ale s jistotou můžeme usuzovat, že již v první polovině 9. století na naše území začalo pronikat křesťanství.
Čtěte také
Tedy ještě dříve, než přišli proslulí věrozvěsti Cyril a Metoděj na Velkou Moravu.
Ale je třeba připomenout, že jejich role a význam v naší historii je rozsáhlejší a zahrnuje vznik jazyka, písma a literatury. Možná i proto se právě oni stali symbolickými postavami spjatými s rozšířením křesťanství, které se pak po dlouhá léta stalo součástí nejen vzniku státnosti, ale také základem pro rozvoj kultury, společnosti a vzdělanosti.
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiu.
Související
-
Kritiků poměrů v církvi bylo víc. Proč známe hlavně Jana Husa?
Jan Hus je pro nás Čechy symbolem kritiky vůči tehdejší církvi, který za to zaplatil životem. Symbolem dění se často stává jedno jméno, nebo jedna událost.
-
Jan Lucemburský – král cizinec, nebo obratný diplomat, který předběhl svou dobu?
Čtrnáctiletý Jan Lucemburský, syn římského císaře, se oženil v roce 1310 s o čtyři roky starší Eliškou Přemyslovnou. Cesta k tomuto sňatku nebyla vůbec jednoduchá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka