Prognostický ústav je dodnes obestřen tajemstvím. To ale jednou možná zmizí, doufá historik Stehlík

3. březen 2025

Ani v současnosti neznáme odpovědi na řadu otázek, které souvisejí s Prognostickým ústavem. Speciální ekonomické vědecké pracoviště prý vzniklo na pokyn nejvyššího představitele Sovětského svazu a bývalého šéfa obávané KGB Jurije Andropova. Zachoval se nám o něm jen jeden svazek StB – a ten se týkal špiona Karla Köchera. Ostatní materiály byly samotnými estébáky zničeny.

Účinkují: Martin Myšička, Václav Neužil, Martin Zahálka, Martin Písařík, Pavel Soukup a Aleš Procházka
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Prognostický ústav byl založen roku 1984 jako pracoviště Akademie věd a zadání jeho práce souviselo s otázkou, jak dál s ekonomikou Československé socialistické republiky. Podle historika Michala Stehlíka, hosta pořadu Jak to bylo doopravdy, byl totiž právě v ekonomice zásadní problém.

„Několik let se neinvestovalo, vyrábělo se na starých strojích a zjevné bylo, že ekonomická změna není možná bez změny politické,“ říká a pokračuje:

„Andropov byl velký pragmatik a právě on měl dát impuls do dalších komunistických zemí, že je třeba se soustředit na ekonomiku a budoucnost. Co dělat, když ekonomika brzdí. Bylo třeba hledat mozky.“

Čtěte také

V ústavu profesně působila řada osobností, které pak po listopadu 1989 zastávaly vysoké posty: dva pozdější prezidenti, dva guvernéři České národní banky, osm ministrů a několik poslanců. A pejorativně se mu také říkalo „Jakešova věštírna“. Pracoviště ostatně navazovalo na již předchozí futurologická hnutí.

A také v zahraničí byl o prognózy zájem. Tamní zaměstnanci byli lidé různých životních a profesních příběhů, včetně bývalého „krtka ze CIA“, špiona Karla Köchera. Jejich výhodou byla také možnost kontaktu se zahraničím.

Ekonomové na jednom místě

Limity práce lidí z Prognostického ústavu byly ale jasné, upozorňuje Stehlík.

„Skupina dobře pojmenovávala ekonomické problémy, ale neexistovala politická reprezentace, která by byla schopna to dobře uchopit. A jsme v situaci, kdy jsou českoslovenští komunističtí představitelé oběťmi vlastních kariér po roce 1968,“ připomíná a doplňuje:

Čtěte také

„Doposud toho mnoho o podstatě a směřování tohoto ústavu nevíme.“

Nejen skartované materiály Státní bezpečnosti vzbuzují otázky. Ale i tehdejší objektivní realita, kdy sice StB měla systém pod dohledem, ale zároveň vnímala, jak se postupně celý československý komunistický režim rozpadá. A nikdo není schopen tento rozpad efektivně zastavit.

Mezi nezodpovězené otázky tak patří, jak dalece Státní bezpečnost vstupovala do vlastního dění v Prognostickém ústavu, kdo byli její tamní spolupracovníci (nebo přímo agenti) a další okolnosti, které by mohly osvětlit následující dění.

„To tajemství jednoho dne možná zmizí,“ doufá historik Stehlík.

Nemáme sice materiály StB, ale existuje téměř 40 archivních kartónů a několik desítek knih v Akademii věd. A jednoho dne se to zpřístupní a zpracuje. Ale tím, že Prognostický ústav zkoncentroval ekonomy na jednom místě, připravil možná generační vstup do politiky. Disidenti mezi sebou ekonomy neměli, a tak sáhli právě sem.“

Poslechněte si celé Jak to bylo doopravdy, audio je nahoře.

Spustit audio

    Související