Prognostický ústav je dodnes obestřen tajemstvím. To ale jednou možná zmizí, doufá historik Stehlík
Ani v současnosti neznáme odpovědi na řadu otázek, které souvisejí s Prognostickým ústavem. Speciální ekonomické vědecké pracoviště prý vzniklo na pokyn nejvyššího představitele Sovětského svazu a bývalého šéfa obávané KGB Jurije Andropova. Zachoval se nám o něm jen jeden svazek StB – a ten se týkal špiona Karla Köchera. Ostatní materiály byly samotnými estébáky zničeny.
Prognostický ústav byl založen roku 1984 jako pracoviště Akademie věd a zadání jeho práce souviselo s otázkou, jak dál s ekonomikou Československé socialistické republiky. Podle historika Michala Stehlíka, hosta pořadu Jak to bylo doopravdy, byl totiž právě v ekonomice zásadní problém.
„Několik let se neinvestovalo, vyrábělo se na starých strojích a zjevné bylo, že ekonomická změna není možná bez změny politické,“ říká a pokračuje:
„Andropov byl velký pragmatik a právě on měl dát impuls do dalších komunistických zemí, že je třeba se soustředit na ekonomiku a budoucnost. Co dělat, když ekonomika brzdí. Bylo třeba hledat mozky.“
Čtěte také
V ústavu profesně působila řada osobností, které pak po listopadu 1989 zastávaly vysoké posty: dva pozdější prezidenti, dva guvernéři České národní banky, osm ministrů a několik poslanců. A pejorativně se mu také říkalo „Jakešova věštírna“. Pracoviště ostatně navazovalo na již předchozí futurologická hnutí.
A také v zahraničí byl o prognózy zájem. Tamní zaměstnanci byli lidé různých životních a profesních příběhů, včetně bývalého „krtka ze CIA“, špiona Karla Köchera. Jejich výhodou byla také možnost kontaktu se zahraničím.
Ekonomové na jednom místě
Limity práce lidí z Prognostického ústavu byly ale jasné, upozorňuje Stehlík.
„Skupina dobře pojmenovávala ekonomické problémy, ale neexistovala politická reprezentace, která by byla schopna to dobře uchopit. A jsme v situaci, kdy jsou českoslovenští komunističtí představitelé oběťmi vlastních kariér po roce 1968,“ připomíná a doplňuje:
Čtěte také
„Doposud toho mnoho o podstatě a směřování tohoto ústavu nevíme.“
Nejen skartované materiály Státní bezpečnosti vzbuzují otázky. Ale i tehdejší objektivní realita, kdy sice StB měla systém pod dohledem, ale zároveň vnímala, jak se postupně celý československý komunistický režim rozpadá. A nikdo není schopen tento rozpad efektivně zastavit.
Mezi nezodpovězené otázky tak patří, jak dalece Státní bezpečnost vstupovala do vlastního dění v Prognostickém ústavu, kdo byli její tamní spolupracovníci (nebo přímo agenti) a další okolnosti, které by mohly osvětlit následující dění.
„To tajemství jednoho dne možná zmizí,“ doufá historik Stehlík.
„Nemáme sice materiály StB, ale existuje téměř 40 archivních kartónů a několik desítek knih v Akademii věd. A jednoho dne se to zpřístupní a zpracuje. Ale tím, že Prognostický ústav zkoncentroval ekonomy na jednom místě, připravil možná generační vstup do politiky. Disidenti mezi sebou ekonomy neměli, a tak sáhli právě sem.“
Poslechněte si celé Jak to bylo doopravdy, audio je nahoře.
Související
-
Kdo na koho v Československu doplácel? Jsou to hloupé diskuse a nikam nevedou, tvrdí historik
O půlnoci 31. prosince 1992 skončila historie Československa. Rozdělení státu znamenalo také dělení ekonomické a finanční. Kdo na rozdělení doplatil?
-
Komunisti o perestrojce hlavně mluvili. Ve skutečnosti se báli, že přijdou o koryta, míní historik
Druhá polovina 80. let byla poznamenána zásadní změnou Sovětského svazu, a to když do funkce „prvního muže“ nastoupil Michail Gorbačov. Chtěl změny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
