Nadstandardní kontakty, krytí i sledování StB. Čím vlastně byl Prognostický ústav?

Dějiny jeho postupného formování a vzniku začínají na přelomu 70. a 80. let, jako Kabinet prognóz Československé akademie věd byl zřízen usnesením federální vlády v roce 1984, jako Prognostický ústav pak fungoval od roku 1986. Jeho vrcholné období spadá do let 1988-1989, od roku 1990 byla jeho činnost postupně tlumená a poznamenaná bojem o vlastní existenci. Ústav pak zanikl v roce 1993.

Čtěte také

Daniel Kroupa: Žádný Prognostický ústav, ale Úklid Praha za to může

Jednou z klíčových osobností celého příběhu je nesporně ředitel Prognostického ústavu Valtr Komárek, který tuto instituci – kromě krátkého závěrečného období – vedl po celou dobu její existence. Vystudoval Ekonomický institut v Moskvě, poté působil v různých ekonomických funkcích, v 60. letech pak jako poradce Ernesta Che Guevary na Kubě. Na konci 60. let patřil mezi významné reformní ekonomy a po jistém „propadu“ na počátku 70. let se od jejich závěru postupně propracovával na vyšší posty (alespoň) v akademické sféře. 

V Prognostickém ústavu dokázal soustředit řadu velice pozoruhodných osobností, které měly často podobně problematickou minulost, studovaly na Západě a byly jazykově vybaveny.

Mezera v opozici

Čtěte také

Valtr Komárek neměl osobní ambice. Nechtěl jsem být prezidentem ani premiérem, říkal

Instituce měla na jednu stranu nadstandardní kontakty a možno říci krytí ve federálním premiérovi Lubomíru Štrougalovi a některých ekonomických ministrech, na druhou stranu však byla velmi pečlivě sledována Státní bezpečností.

Klíčovým výstupem pak byla obsáhlá interní studie z roku 1988 nazvaná „Souhrnná prognóza ČSSR do roku 2010“. Tato práce kolovala v opisech a xerokopiích i mezi veřejností, komentované ukázky vysílala rozhlasová stanice Svobodná Evropa, úryvek a interní odsuzující ideologická kritika byly přetištěny v samizdatových Lidových novinách.

V listopadu 1989 pracovníci Prognostického ústavu zaplnili v Občanském fóru mezeru, která v opozici do té doby existovala. Tehdy tam totiž výrazně převládali lidé z oblasti kultury a z okruhu humanitních věd.

Čtěte také

Vladimír Dlouhý: Je jedno, že mně na Babišovi něco vadí. Je třeba si uvědomit, proč jiným ne

Poté, co řada klíčových osobností z Prognostického ústavu po listopadu 1989 nastoupila do československé i české vlády (případně do dalších institucí), byla na počátku 90. let činnost Prognostického ústavu ve stále větším útlumu a k jeho zrušení nakonec došlo v roce 1993. 

V pořadu hovoří historikové Petr Blažek a Luboš Studený, zazní nahrávky z archivu Českého rozhlasu a Svobodné Evropy a ukázky z odborné literatury.