„Milá maminko, daří se mi dobře,“ napsal mladík v Terezíně a nacisté ho popravili. Aby zlomili další
10. ledna a 26. února 1942 se v ghettu Terezín odehrály první dvě popravy. K hrůznému divadlu byli přizváni někteří ze židovských obyvatel ghetta, aby o něm později mohli vyprávět ostatním. Nacisté je tak chtěli šokovat, vyděsit a ochromit. Snažili se zlomit vzdor všech mužů, žen a dětí uvnitř ghetta. Potřebovali, aby byli ochotní poslouchat a nastupovat do likvidačních transportů dál na východ do vyhlazovacích táborů. Ze 160 tisíc vězňů to mělo udělat poslušné stádo.
Na podzim roku 1941 přijel do Prahy Reinhard Heydrich, aby se ujal úřadu zastupujícího říšského protektora. Jeho teror okamžitě dopadl na všechny obyvatele tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Už v listopadu začaly postupné deportace do terezínského ghetta.
Čtěte také
Velitel ghetta Siegfried Seidl v něm od začátku zavedl přísná pravidla a četné zákazy. Nacistická komandatura se tak snažila lidi uvnitř izolovat od okolního světa. Ven se neměly dostávat žádné zprávy o dění uvnitř města. Od začátku prosince 1941 bylo třeba přísně zakázané posílat dopisy.
Začátkem roku 1942 zachytili příslušníci SS několik dopisů, které byli určené příbuzným vězňů. Ti jim tak chtěli dát najevo, že jsou v pořádku. Porušení táborových nařízení bylo ale potrestáno smrtí. V noci z 9. na 10. ledna začala u valu Ústeckých kasáren stavba dvojité šibenice. A o zhruba 20 metrů dál museli židovští vězni ve zmrzlé zemi vykopat hromadný hrob.
Popravy za malicherná provinění
Při první popravě bylo oběšeno devět lidí. Jeden z odsouzených se provinil tím, že si na chvíli sundal židovskou hvězdu, aby mohl tajně nakoupit ve městě. Byl odsouzen za pokus o útěk. Jiný zvedl paži, aby si ochránil obličej před údery pěstí jednoho z německých dozorců – tak podle nacistů vypadalo povstání proti státní moci.
Čtěte také
Dalších sedm lidí popravili nacisté ze stejně malicherných důvodů jen o měsíc později. Někteří z vězňů byli přinuceni popravu sledovat, aby pak mohli ostatním vyprávět, co se stane těm, kteří se vzepřou nacistické vůli.
Popravy z ledna a února ale byly jediné, které se v ghettu Terezín odehrály. Velitel ghetta Seidl byl po válce odsouzen za válečné zločiny a popraven ve Vídni. Jeho zástupce Karl Bergel, který týral vězně a podílel se na sestavování seznamů těch, kteří musí nastoupit do likvidačních transportů na Východ, byl vyšetřován až v 60. letech. Před soudem ale nikdy nestanul z důvodu údajné zdravotní nezpůsobilosti.
V pořadu zazní nahrávky z rozhlasového archivu i vzpomínky pamětníků, jak je zachytila Paměť národa. Hovoří historik Vojtěch Kyncl. (repríza)
Související
-
Do transportu jsem šla dobrovolně, za rodinou. Maminku jsem už ale neviděla, říká Lydie Tischlerová
Lydie Tischlerová se narodila v Ostravě, prošla Osvětimí, od roku 1945 žije v Londýně. Moderuje Petr Vizina.
-
Když mi byly tři, dali mě na výchovu k estébákům. Příběh Jarmily Kročkové, rozené Fuchsové
Před 70 lety, v polovině února 1951, posadili důstojníci Státní bezpečnosti Jarmilu Fuchsovou a jejího bratra Milana do automobilu. Jarmile byly tři roky, Milanovi sedm.
-
Každý den vzpomínám. Příběh rabína Jossiho Steinera, jehož rodinu zachránili slovenští sedláci
Ve sklepě domu Jána a Evy Mozolákových ve vesnici Krajné na západním Slovensku byl v letech 1944-1945 sklepní úkryt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
