„Milá maminko, daří se mi dobře,“ napsal mladík v Terezíně a nacisté ho popravili. Aby zlomili další

Na podzim roku 1941 přijel do Prahy Reinhard Heydrich, aby se ujal úřadu zastupujícího říšského protektora. Jeho teror okamžitě dopadl na všechny obyvatele tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Už v listopadu začaly postupné deportace do terezínského ghetta.

Čtěte také

V Terezíně zachraňovala nemocné, v Osvětimi se starala o děti. Příběh dvacetileté dívky, která přežila čtyři koncentráky

Velitel ghetta Siegfried Seidl v něm od začátku zavedl přísná pravidla a četné zákazy. Nacistická komandatura se tak snažila lidi uvnitř izolovat od okolního světa. Ven se neměly dostávat žádné zprávy o dění uvnitř města. Od začátku prosince 1941 bylo třeba přísně zakázané posílat dopisy.

Začátkem roku 1942 zachytili příslušníci SS několik dopisů, které byli určené příbuzným vězňů. Ti jim tak chtěli dát najevo, že jsou v pořádku. Porušení táborových nařízení bylo ale potrestáno smrtí. V noci z 9. na 10. ledna začala u valu Ústeckých kasáren stavba dvojité šibenice. A o zhruba 20 metrů dál museli židovští vězni ve zmrzlé zemi vykopat hromadný hrob.

Popravy za malicherná provinění

Při první popravě bylo oběšeno devět lidí. Jeden z odsouzených se provinil tím, že si na chvíli sundal židovskou hvězdu, aby mohl tajně nakoupit ve městě. Byl odsouzen za pokus o útěk. Jiný zvedl paži, aby si ochránil obličej před údery pěstí jednoho z německých dozorců – tak podle nacistů vypadalo povstání proti státní moci.

Čtěte také

Kráčeli po vytyčené cestě jako poslušné děti. Před 76 lety navštívila ghetto Terezín delegace Červeného kříže

Dalších sedm lidí popravili nacisté ze stejně malicherných důvodů jen o měsíc později. Někteří z vězňů byli přinuceni popravu sledovat, aby pak mohli ostatním vyprávět, co se stane těm, kteří se vzepřou nacistické vůli.

Popravy z ledna a února ale byly jediné, které se v ghettu Terezín odehrály. Velitel ghetta Seidl byl po válce odsouzen za válečné zločiny a popraven ve Vídni. Jeho zástupce Karl Bergel, který týral vězně a podílel se na sestavování seznamů těch, kteří musí nastoupit do likvidačních transportů na Východ, byl vyšetřován až v 60. letech. Před soudem ale nikdy nestanul z důvodu údajné zdravotní nezpůsobilosti.

V pořadu zazní nahrávky z rozhlasového archivu i vzpomínky pamětníků, jak je zachytila Paměť národa. Hovoří historik Vojtěch Kyncl. (repríza)