Co by se stalo, kdyby v listopadu 1989 Lidové milice střílely proti stávkujícím studentům?
Československé milice byly po 17. listopadu 1989 v pohotovosti. Dokonce se začaly sjíždět do Prahy, aby potlačily revoluční dění. Nakonec však nedostaly finální rozkaz k akci. Co kdyby ho dostaly? Byla by sametová revoluce méně sametová? Zůstali by po zásahu milicionářů mrtví, jako tomu bylo při potlačení demonstrací v lednu 1969?
Ve třetím dílu tak trochu jiné Historie Plus se zaměříme právě na tento moment listopadové revoluce. Při zásahu na Národní třídě Lidové milice, tyto dělnické ozbrojené jednotky, nebyly.
Do mlácení studentů, které se sametovým jednáním nic moc společného nemělo, byly zapojeny jen policejní složky. Později, při stávkách a demonstracích, které postupně mohutněly, už ozbrojené síly pouze vyčkávaly. A milicionáři s nimi. Naštěstí.
Čtěte také
„Na rozhánění demonstrací nebyly Lidové milice cvičené. Byli to ,strejcové z továren‘, kteří ale měli ,kvéry‘. Nasadit je znamenalo riskovat, že dojde k obrovskému krveprolití. Nebo to jednotky vzdají, rozloží se…,“ uvažuje historik Jan Adamec.
Vzorů, jak fungovaly podobné lidové ozbrojené skupiny při nasazení v revoluční vřavě, ostatně máme dost. Některé revoluce byly skutečně krvavé: tehdy netekla jen krev demonstrantů, ,krvácet‘ mohli i milicionáři.
„Jednotky Lidových milicí se mohly dostat do stresové situace, kdy budou obklopení nenávistnou demonstrací. Máte stovky milicionářů a kolem nich tisíce lidí. V tu chvíli získají pocit, že je ohrožený jejich život a začnou střílet. K tomu došlo v Maďarsku. A co tam udělali demonstranti? Začali dost brutálním způsobem lynčovat příslušníky podobných jednotek,“ přirovnává Adamec.
Mají Češi „holubičí povahu“?
Že je u nás taková představa převrácené sametové revoluce zcela mimo realitu? Že jsou Češi povahy mírné, ba přímo holubičí, což ostatně předvedli v listopadu 1989, kdy šli do boje s holýma rukama a nakonec nad lží a nenávistí zvítězili za pomoci lásky a pravdy?
Kdepak, i v našich dějinách, a nepříliš dávných, máme příklad krvavého a pomstychtivého lynče, a to dokonce na obyvatelích své země, na vlastních sousedech.
Čtěte také
„Když si vezmete, jak se tady v květnu 1945 lynčovali Němci a kolaboranti, tak to jsou velmi brutální případy. A Jakeš a spol, když si povolali jednotky Lidových milicí, nad tímhle taky přemýšleli, protože tyto příklady znali.“
Mohla by se sametová revoluce skutečně zvrhnout, kdyby milicionáři dostali rozkaz k útoku?
Pro možnou nápovědu nakonec nemusíme chodit do minulosti. I v listopadu 1989 takový rozkaz dostali v Ústí nad Labem.
Jak to tenkrát dopadlo? A co s tím vším má společného Čína? I to se dozvíte ve třetím dílu tak trochu jiné Historie Plus, kde se společně s historikem Janem Adamcem zaměřujeme na kontrafaktuální dějiny naší země za pomoci rozhlasového archivu i fiktivního zpravodajství.
Související
-
„Nejsme žádní strejci!“ vzkazovali milicionáři, kteří v roce 1969 brutálně rozháněli demonstrace
Modré uniformy, brigadýrky, na rukávu červená páska s písmeny LM. Tak vypadali Lidové milice. Hráli důležitou roli v únoru 48, při kolektivizaci i v roce 1969.
-
Únor 1948. Přišli na tenis, ale hrálo se rugby
Je to přesně 71 let, co se Klement Gottwald vrátil z Hradu od prezidenta republiky a na Můstku z korby náklaďáku pronesl svůj ikonický projev.
-
Zažilo Československo pokus o ozbrojený převrat? Pokus tady byl, ale nevyšel, připouští historik
Únorem 1948 Československo nastoupilo cestu údajného „ráje na zemi“. Alespoň tak by se mohlo zdát z vystupování tehdejších komunistických představitelů po převratu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.