Co by se stalo, kdyby v listopadu 1989 Lidové milice střílely proti stávkujícím studentům?

Ve třetím dílu tak trochu jiné Historie Plus se zaměříme právě na tento moment listopadové revoluce. Při zásahu na Národní třídě Lidové milice, tyto dělnické ozbrojené jednotky, nebyly.

Do mlácení studentů, které se sametovým jednáním nic moc společného nemělo, byly zapojeny jen policejní složky. Později, při stávkách a demonstracích, které postupně mohutněly, už ozbrojené síly pouze vyčkávaly. A milicionáři s nimi. Naštěstí.

Čtěte také

Jen si nechte Dubčeka v Moskvě… Jak by vypadal srpen 1968, kdyby se někdo rozhodl jinak?

„Na rozhánění demonstrací nebyly Lidové milice cvičené. Byli to ,strejcové z továren‘, kteří ale měli ,kvéry‘. Nasadit je znamenalo riskovat, že dojde k obrovskému krveprolití. Nebo to jednotky vzdají, rozloží se…,“ uvažuje historik Jan Adamec.

Vzorů, jak fungovaly podobné lidové ozbrojené skupiny při nasazení v revoluční vřavě, ostatně máme dost. Některé revoluce byly skutečně krvavé: tehdy netekla jen krev demonstrantů, ,krvácet‘ mohli i milicionáři.

„Jednotky Lidových milicí se mohly dostat do stresové situace, kdy budou obklopení nenávistnou demonstrací. Máte stovky milicionářů a kolem nich tisíce lidí. V tu chvíli získají pocit, že je ohrožený jejich život a začnou střílet. K tomu došlo v Maďarsku. A co tam udělali demonstranti? Začali dost brutálním způsobem lynčovat příslušníky podobných jednotek,“ přirovnává Adamec.

Mají Češi „holubičí povahu“?

Že je u nás taková představa převrácené sametové revoluce zcela mimo realitu? Že jsou Češi povahy mírné, ba přímo holubičí, což ostatně předvedli v listopadu 1989, kdy šli do boje s holýma rukama a nakonec nad lží a nenávistí zvítězili za pomoci lásky a pravdy?

Kdepak, i v našich dějinách, a nepříliš dávných, máme příklad krvavého a pomstychtivého lynče, a to dokonce na obyvatelích své země, na vlastních sousedech.

Čtěte také

Plzeň neosvobodili Američané, ale Sověti… Co kdyby se dějiny odehrály jinak?

„Když si vezmete, jak se tady v květnu 1945 lynčovali Němci a kolaboranti, tak to jsou velmi brutální případy. A Jakeš a spol, když si povolali jednotky Lidových milicí, nad tímhle taky přemýšleli, protože tyto příklady znali.“

Mohla by se sametová revoluce skutečně zvrhnout, kdyby milicionáři dostali rozkaz k útoku?

Pro možnou nápovědu nakonec nemusíme chodit do minulosti. I v listopadu 1989 takový rozkaz dostali v Ústí nad Labem.

Jak to tenkrát dopadlo? A co s tím vším má společného Čína? I to se dozvíte ve třetím dílu tak trochu jiné Historie Plus, kde se společně s historikem Janem Adamcem zaměřujeme na kontrafaktuální dějiny naší země za pomoci rozhlasového archivu i fiktivního zpravodajství.