Daniel Kroupa: Žádný Prognostický ústav, ale Úklid Praha za to může
Žijí mezi námi lidé, kteří jsou do chodu historie zasvěceni hlouběji, mnohem hlouběji, než my obyčejní smrtelníci. Díky nim jsem se dozvěděl, že 17. listopad 1989 v Československu byl dílem sovětské tajné služby, která si zde zřídila Prognostický ústav, obsadila jej svými lidmi, kteří po revoluci zaujali nejvyšší funkce ve státě. Hned mi spadly klapky z očí a všechno, co se tehdy odehrálo a čeho jsem se naivně účastnil, mi náhle bylo jasné. Až do teď.
Na pohřbu milého přítele Jaroslava Šedivého, historika, bývalého ministra zahraničí a hlavního hrdiny Kunderovy knihy Nesnesitelná lehkost bytí, jsem byl nucen o oné teorii, kterou někteří nazývají konspirační, zapochybovat.
Čtěte také
Poznal jsem tohoto vzácného člověka v roce 1971, když jsem nastoupil do podniku Úklid Praha jako čistič výloh. Byla to významná funkce, kterou nebylo snadné získat, protože čističi výloh byli poněkud uzavřenou společností. Mně vstup zajistil evangelický farář Svatopluk Karásek, který mi své místo přepustil a šel dělat kastelána na hrad Houska.
Hned na první pracovní schůzi jsem zjistil, jakého privilegia se mi dostalo. Bez titulu a akademické hodnosti jsem mezi třemi desítkami pánů v montérkách byl výjimkou a nevěděl, kam se smím posadit. Ke stolu spisovatelů a bývalých redaktorů Literárních listů v čele se šéfredaktorem Milanem Jungmannem? K nim patřil i Luboš Dobrovský. Nebo mezi historiky, kde vyčnívali Jaroslav Šedivý s Pavlem Seifterem? Plést se mezi teology jsem si také netroufal. K těm se později přidal Miloslav Vlk.
Čtěte také
Naštěstí se mě ujal právník pan doktor Jerie, který se v této společnosti také cítil trochu osaměle. Měl za sebou dlouholeté věznění v padesátých letech a obával se, že z takového nakupení intelektuálů nemůže vzejít nic dobrého. Nemýlil se.
Čeho všeho byli tito lidé schopní odhalila Státní bezpečnost. Četli, opisovali a šířili dílo podvratného básníka Jaroslava Seiferta pod provokativním názvem Morový sloup. I já jsem je četl, což na štěstí pro mě bdělé orgány nezjistily. Když později mnozí z těchto lidí podepisovali Chartu 77, už jsem mezi nimi nebyl.
Čtěte také
Pavla Seiftera jsem znovu potkal v Palachově týdnu v roce 1989 v policejním antonu, kterým nás, zatčené, příslušníci Státní bezpečnosti odvezli do neznámého lesa a vysazovali jednotlivě po kilometru, aby nám ztížili shlukovat se a podvracet socialistické zřízení. A potom tři dny po 17. listopadu téhož roku stál Pavel v úzkém kruhu spolupracovníků Václava Havla, který se sešel v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Pak už to šlo jako na drátkách.
Čističi výloh
Čističi výloh se tlačili do vysokých státních, společenských i kulturních funkcí a to, čemu naivní lidé říkají Sametová revoluce, ze zákulisí určitě režírovali oni. Jaroslav Šedivý s Lubošem Dobrovským dojednávali odsun sovětských vojsk a pak se oba stali ministry a diplomaty.
Čtěte také
Miloslav Vlk to dotáhl na kardinála. Svatopluk Karásek na vládního zmocněnce. Literáti a historici vytáhli ze šuplíků svá díla a bez zábran je publikovali. Konspiračním teoriím se teď z nebeských obláčků jenom usmívají.
Zkrátka, dejte na mě: žádný Prognostický ústav, ale Úklid Praha řízený neznámo kým může za to všechno, co tu dnes máme.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
