Daniel Kroupa: Disidenti a sametová revoluce

Činoherní klub a Občanské fórum (1989)
Činoherní klub a Občanské fórum (1989)

Při každém výročí sametové revoluce se vynoří lidé, kteří jsou přesvědčeni o tom, že průběh událostí řídil kdosi v pozadí.

Někteří z nich se svého mínění drží, i když jim jako očití svědci vylíčíte, co jste viděli, zažili a co ukazuje, že se žádné spiknutí v zákulisí nekonalo. Jiní jsou alespoň ochotni se nad tím zamyslet a kladou otázky.

Jedna z nich se týká úlohy, jakou sehráli v sametové revoluci disidenti. Nedávno se totiž význam této role pokusil zpochybnit jeden bývalý politik, který by patrně rád zamlžil skutečnost, že svou politickou kariéru zahájil právě tím, jak se v průběhu revoluce vetřel do přízně disidentů.

Je to poněkud komické, protože nebýt toho, že jej Václav Havel navrhl do funkce, nestal by se ministrem financí a jen by pokračoval ve své práci v Prognostickém ústavu.

Ale k věci: Podstatou revoluce je vynucené převedení politických pravomocí od reprezentantů starého režimu k představitelům nové revoluční moci. Pokud by zde tato nová moc nebyla, k revoluci by nedošlo.

Tlak veřejnosti by způsobil pouhou rotaci ve funkcích. Revoluční moc není pouhým spontánním či náhodným plodem nespokojených mas, ale utváří se jako valící se sněhová koule kolem tvrdého jádra lidí, kteří vědí, co chtějí.

Poslední kapka

Tak tomu bylo i v listopadu 1989. Brutální zákrok policie proti pokojnému studentskému průvodu vyvolal ve společnosti hněv, který pohnul k ochotě angažovat se i lidi dosud pasivní.

Zástupci rozmanitých disidentských iniciativ, kteří se sešli v Činoherním klubu, založili široce koncipované hnutí Občanské fórum, a jeho představitelem se stal Václav Havel.

V úvodním prohlášení vznesli členové tohoto hnutí požadavky na odstoupení činitelů spojených s intervencí v roce 1968, na odstoupení viníků zásahu proti studentům a na propuštění politických vězňů.

Spontánní desetitisícové demonstrace se změnily na organizované statisícové demonstrace. Vůdčí osobnosti Občanského fóra se na nich ujistili, že mají masovou podporu. Díky tomu se mohli stát partnery pro vyjednávání s vládou. Z počátku ovšem šlo o pouhý nátlak ke splnění hlavních požadavků.

Přerod v revoluční hnutí

Když se pak v dalších dnech Občanské fórum organizačně zformovalo, a ve spolupráci s herci a studenty získávalo oporu i mimo hlavní město, formulovalo v dokumentu nazvaném Co chceme své politické programové zásady a cíle vycházející z disidentských diskusí v předchozích letech.

Stanovením těchto cílů se původně nátlakové hnutí změnilo v hnutí revoluční. Protože jejich uskutečnění předpokládalo změnu politického systému.

Daniel Kroupa

Hlavními aktéry listopadové revoluce byli lidé, kteří na sebe vzali riziko. Zaplnili náměstí, ulice Prahy a dalších měst, a nenechali se zastrašit ani rozehnat.

Disidenti ale byli krystalizačním jádrem, které zformovalo revoluční hnutí, a to pak revoluci uskutečnilo. Toto jádro odešlo ze scény ve chvíli, když naplnilo své hlavní cíle. A tak to bylo správné.

Autor je filozof a pedagog