Nepodléhejme iluzi, že už jsme v demokracii a máme hotovo, varuje Milan Kňažko
Slovenský herec a politik Milan Kňažko vzpomíná na události listopadu 1989. Kdy si začal uvědomovat, že stávka studentů a divadelních herců by mohla přerůst v něco většího? A jak jsme podle něj zvládli využít příležitosti, které nám nový režim přinesl?
Lidé mají podle Milana Kňažka tendenci hodnotit listopadové události podle toho, co se za posledních 30 let povedlo a co ne. „Za to ale nemůže listopad 89. Ten je zodpovědný jen za svobodné volby. Za to ostatní jsou zodpovědní ti, kteří naše země vedli, a jejich voliči,“ připomíná.
Čtěte také
„Někdy kolem 25. listopadu jsme si napsali 12 bodů, ve kterých jsme definovali, čeho chceme dosáhnout,“ vzpomíná Kňažko.
„Byly tam věci jako svobodné volby, rovnost před zákonem, upřednostnění odbornosti před stranickou příslušností nebo třeba rovný přístup ke vzdělání a zdravotní péči. To, nakolik se nám podařilo tyto ideály naplnit, si musí každý posoudit sám,“ říká známý herec. Podle jeho vlastních slov je samozřejmě stále co dohánět.
„Na demokracii musíme neustále pracovat. Nepodléhejme iluzi, že už v ní jsme a máme hotovo. Není to pravda,“ varuje.
„My na Slovensku (a věřím, že i vy v Česku) máme velký talent na to, jak si přizpůsobit zákony a demokratická pravidla tak, aby byla co nejvýhodnější pro nás a naopak méně výhodná pro ty ostatní. Tím si demokracii ale sami ochuzujeme,“ konstatuje Kňažko.
To, co nás podle jeho názoru stále odlišuje od západních zemí, je společenská tolerance podobného chování. „Potrvá asi ještě mnoho let, než se tu vytvoří taková společenská nálada, která nebude něco takového akceptovat,“ myslí si herec.
Komunistická strana
Čtěte také
Skutečnost, že komunistická strana mohla po listopadu 1989 dál fungovat, vnímá Kňažko jako velkou chybu. „Jsou za nimi těžko zločiny, justiční vraždy, umučení lidé a stovky tisíc těch, kteří si v Jáchymově i jiných táborech zničili zdraví,“ připomíná smutnou bilanci.
Zároveň ale varuje před černobílým viděním světa. „Nechci se negativně vyjadřovat k takzvaným řadovým komunistům. Mnozí byli komunisty proto, že to byli opravdoví odborníci, kteří chtěli mít vedoucí postavení. A ve svobodném režimu by ho zcela samozřejmě získali. V té době ale museli vstoupit do strany. Ale ti, kteří byli v ústředním výboru strany a věděli o justičních vraždách a mučení, ti měli být jednoznačně potrestáni.“
Naše Evropa
Budoucnost Česka i Slovenska vidí Kňažko zcela jednoznačně v centru Evropy. „To ne my, to Brusel. Tohle si vymysleli neschopní politici, kteří svoje chyby vydávají za chyby Bruselu a tváří se, že Brusel je někde na jiné planetě,“ říká.
„Není to tak. Evropa je naše. My jsme Evropa. Naše domácí zájmy se musí promítnout do společných zájmů Evropy. Jakmile se stane, že evropské zájmy jsou v rozporu s těmi našimi, udělali jsme někde chybu,“ hodnotí evropskou politiku obou zemí.
„Měli bychom se snažit, aby Evropa byla v nás. Čím víc bude u nás a v nás, tím méně mladých lidí bude odcházet do zahraničí. Bohužel často odcházejí velmi kvalitní a chytří lidé a už se nikdy nevrací. Takových je velká škoda, protože by mohli pomoct zlepšovat život u nás,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor Jana Bumby. Dozvíte se mimo jiné, jak Milan Kňažko vzpomíná na Václava Havla, jak je možné, že už v pěti letech cítil, že s komunistickým režimem není něco v pořádku, nebo co říká na aktuální úroveň slovenské politiky.
Související
-
Demonstrace 17. listopadu byla jiná, a to i zprávou o smrti studenta Šmída, tvrdí historik Jiří Suk
Po 29 letech od 17. listopadu 1989 už může zlomové okamžiky našich dějin hodnotit i historik, myslí si Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Ptal se Jan Bumba.
-
Ještě pár dní po listopadu jsem myslel, že je odpor proti režimu marný, říká známý kritik Machovec
Československá undergroundová literatura je po 30 letech od pádu komunistického režimu předmětem bádání literárních historiků, mj. Martina Machovce.
-
Československá ekonomika byla v listopadu 1989 dlouhodobě nemocná, ale neumírala, popisuje ekonomka
Jedním z mýtů, které souvisejí s listopadem 1989, je to, že fungovaly podniky a ekonomika šlapala. A co se stalo potom? Má se tím naznačovat, že poté vše zkrachovalo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.