Ondřej Konrád: Fialovo nečekané poselství

Dokonce získá i část zklamaných z výkonu nepopulární Fialovy vlády. V čemž ho podporují průběžná preferenční šetření. Anebo aspoň bude mít s kým potřebnou většinu sestavit.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Češi jsou s vývojem po roce 1989 stále nespokojenější, Petr Fiala věří na zázraky

I když ho asi příliš netěší představa vládnutí s SPD, s pod hlavičkou koalice Stačilo! ukrytými komunisty, případně s Motoristy naslouchajícími Václavu Klausovi. Což jsou všechno varianty, před nimiž by si možná nakonec dala říct pragmatická část uvnitř ODS.

Po případném hodně špatném výsledku zralá na obměnu vedení. To jsou ovšem úvahy hodně předčasné a především teoretické. Primárně potáhne Babiš za tím, aby bez ANO nemohla vzniknout žádná majorita.

A může i snít o jednobarevné vládě. Tu si už jednou vyzkoušel. Ale pouze na půl roku, bez důvěry Sněmovny. A bylo třeba přibrat sociální demokraty, kteří napřed uzavřeli dohodu s KSČM o podpoře kabinetu. Zkrátka a dobře, Babiš si kasá rukávy.

Symbolický výstřel z balkónu nad Prahou

Nicméně prvý a dost razantní výkop neoficiální volební kampaně provedl Petr Fiala. Když po svém vánočním premiérském projevu, ve kterém voliče varoval  sice neadresně, ale snadno rozluštitelně před „prodavači strachu“, přišel náhle hned na Nový rok coby lídr koalice Spolu ještě s „poselstvím“ pod titulem Dobré ráno, Česko.

Čtěte také

Petr Honzejk: Petr Fiala volebně interpretačním kreativcem

Ani v něm hlavní rivaly nejmenoval, ale v poměrně působivě smontovaném videu ukázal tváře jak Babiše, tak Tomia Okamury. Aby se to náhodou někomu nepletlo. A nechyběl ani střih na rázné bouchnutí rukou do stolu. O svátečním dopoledni kdy se čekalo na předem ohlášenou a uvážlivou řeč hlavy státu, bylo premiérovo druhé oslovení národa během necelého týdne hodně překvapivé.

A ukázalo, že Fiala nehodlá zůstávat pozadu, ale naopak chce přebírat iniciativu. Zaskočeni byli zřejmě i opoziční politikové. Reagující sice ostře, nicméně až jako druzí. A improvizovaně, bez dopředu přichystaného a promyšleného vizuálu premiéra shlížejícího v úvodu i v závěru na Stověžatou matičku Prahu z balkónu Kramářovy vily.

Ondřej Konrád|foto:Český rozhlas

Někdo by mohl říci: div že ne z Řípu na žírnou českou kotlinu. Po takovém kýči Fialův tým sice nesáhl, ale že šlo v prvém dni „roku rozhodnutí“, jak premiér letošek označuje. O pomyslný výstřel ze startovní pistole k volebnímu maratonu v trvání zhruba deseti měsíců, nemohlo být pochyb. Ani že půjde o ono prorokované líté zápolení.    

Autor je komentátor Českého rozhlasu