Petr Honzejk: Nečekaná změna lídra v obou částech spektra. Proč se tak daří Starostům a Motoristům
V preferencích před sněmovními volbami se začínají dít zajímavé věci. A týká se to jak vládní, tak opoziční části politického spektra. Starostové podle agentury Median poprvé přeskočili ODS a stali se tak nejsilnější formací tábora, který lze bez obav nazvat demokratickým. Motoristé pak předjeli SPD a zaujali pol position mezi menšími stranami tábora vyzyvatelů.
Co za těmito překvapivými pohyby je? A jde o náhodný výkyv nebo je to zásadní trend?
Čtěte také
Nejprve se podívejme na Starosty. Třináct procent proti jedenácti a půl u ODS je pro ně průběžný úspěch jako hrom. Stojí za ním dva důvody. První je řekněme formální. Politici Starostů už delší dobu v rozhovorech mimo záznam říkají, že chtějí praktikovat něco, co by se dalo nazvat „liberálním populismem“.
Nikoli populismem v tom smyslu, že by se snažil rozdělit společnost na dobrý lid a zlé elity a sliboval modré z nebe. Liberální populismus si chce brát od populistů klasických hlavně progresivní způsob komunikace. Tedy být vidět, nebýt upjatý, mluvit co nejvíc s lidmi. A Starostům se to daří.
Vnitřní fundament
Začalo to výjezdy Víta Rakušana do regionů ne zrovna přátelsky naladěných vůči vládě s hospodským debatním formátem nazvaným „bez cenzury“. Pokračovalo to zlepšením práce na sociálních sítích, kde třeba na rozdíl od sítí premiéra Petra Fialy působí autenticky.
Čtěte také
A nyní rozjíždějí akci zvanou podpisovka, což je jakási lidová varianta stranických primárek. Kdo sežene v kampani nejvíc podpisů lidí, půjde na první místa kandidátek.
Starostové, vzhledem k tomu, že vzešli z komunální politiky, mají kontakt s lidmi v genetické výbavě a nyní ho kapitalizují ve velké politice. Ano, jsou to populistické metody, ale fungují.
Druhý důvod momentálního úspěchu Starostů je obsahový. Dokázali se vyprofilovat jako strana, která je v české politice nejvstřícněji nakloněna evropské integraci. Neslyšíme od nich brblání na „zlý Brusel“, jsou jednoznačně pro přijetí eura. Oslovují tedy skupinu voličů, která sice není většinová, ale rozhodně není zanedbatelná a dosud se mohla cítit poněkud zanedbávaná.
Čtěte také
Podle dat projektu Výzkumník Seznam zprávy je totiž 82 procent voličů koalice Spolu pro přijetí eura a hlavní strana této formace – tedy ODS – se k euru staví bokem. Asi nebude úplná náhoda, že podle modelu Medianu získali Starostové nejvíce nových příznivců právě z řad původních voličů koalice Spolu.
Postoj k evropské integraci samozřejmě není jediný důvod, proč STAN získává na úkor Spolu. Podstatné bude i to, že si je lidé tolik neasociují s inflací, cenami energií a obecně stavem ekonomiky. Ale stejně je pozoruhodné, že strana, která vznikla jako volné sdružení „komunálních opravářů chodníků“ nyní profituje ze zásadních mezinárodněpolitických a hodnotových postojů.
Když se podíváme na druhou stranu politického spektra, uvidíme vzestup formace Motoristé sobě a propad Okamurovy SPD. Motoristé mají dle Medianu 7 procent a SPD by se se 4 a půl procenty vůbec nedostala do sněmovny.
Čtěte také
Také zde se projevují dva efekty. Prvním je novost. Zatímco Okamura je čím dál stejný, Motoristé představují stále ještě novinku. A to samo o sobě hraje v době posedlé novým důležitou roli. Mohli bychom parafrázovat Kunderovu větu „Staří mrtví musí ustoupit mladým mrtvým“ tak, že „starý extrém musí ustoupit extrému novému“.
Ale pozor: Není to ale tak přímočaré, že by se původní voliči Okamury přesouvali k neokoukanému Filipu Turkovi. Z dat Medianu spíše vyplývá, že nejsilnější odliv voličů SPD směřuje k hnutí ANO a pak rovnoměrně k dalším opozičním formacím. Motoristé si zase berou od ANO a z řad těch, kteří v roce 2021 nepřišli k volbám.
Z toho by mohlo plynout, že roste poptávka po radikálně euroskeptické straně, která ale nepůsobí tak humpolácky a explicitně rasisticky jako SPD, takže by ji Andrej Babiš neměl nejmenší problém vzít do vlády. Dalo by se to formulovat i tak, že se tato část spektra přeci jen racionalizuje.
Jestli jde – jak v případě Starostů, tak v případě Motoristů jen o momentální výkyv směrem nahoru, nebo o něco trvalejšího, samozřejmě říci nelze. Do voleb zbývá osm měsíců a z historie víme, že za takovou dobu se může všechno obrátit vzhůru nohama. Ale vzhledem k tomu, že za nynějším progresem obou stran není jen náhodný závan politických větrů, ale i popsaný vnitřní fundament, mávnout nad ním rukou by asi úplně rozumné nebylo.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
