Petr Hartman: Pusťte nezletilé k volbám, požadovala mladá dívka

Ten konstatoval, že nejde o diskriminaci z důvodu věku a porušení základních lidských práv. Kdyby tomu bylo jinak, těžko by mohla Ústava České republiky obsahovat tuto pasáž: „Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.“

Pokud by dívka chtěla na zmiňovaném ustanovení něco zásadního změnit, musela by se obrátit na zákonodárce. Pouze oni by mohli úpravou Ústavy věkovou hranici snížit. To, že by byla úplně zrušena, je nereálné, nebo spíše absurdní, byť to ve své stížnosti dívka navrhovala.

Čtěte také

Volit už od 16? Když můžete být rodičem, proč ne voličem, míní politolog

Tomuto případu nebyla věnována patřičná mediální pozornost, proto neoživil polemiku o tom, kdo by měl mít právo volit. Ta se přitom objevuje ve veřejném prostoru opakovaně. Například jako součást diskuse o tom, jak probudit zájem mladých lidí o věci veřejné. Mělo by k tomu prý pomoci také snížení věkové hranice pro možnost volit.

Nejčastěji se hovoří o 16 letech, jak je tomu například v sousedním Rakousku. Rovněž v Německu mohou mladí lidé přijít k volbám ještě před dosažením plnoletosti. Celostátně to platí však pouze pro volby do Evropského parlamentu. V některých německých spolkových zemích se pak mohou šestnáctiletí zúčastnit také voleb zemských a komunálních.

Nabídnout perspektivu

V České republice si zatím mladí lidé musí počkat, až jim bude 18. To neznamená, že předtím se o věci veřejné a politiku zajímat nemohou.

Rovněž by bylo naivní počítat s tím, že všichni mladí lidé hned po nabytí plnoletosti vezmou volební místnosti útokem. Ostatně z dat společnosti STEM vyplývá, že v řadách prvovoličů se nachází velké množství těch, kteří váhají, zda vůbec půjdou volit.

Je tudíž pravděpodobné, že zdaleka ne všichni využijí možnosti, které se domáhala soudní cestou sedmnáctiletá dívka. Průzkumy tedy nedávají úplně za pravdu její argumentaci, že vyloučení nezletilých z volebního procesu vede k přehlížení jejich zájmů.

Naopak řada mladých lidí se z toho vyčleňuje sama tím, že se o veřejné dění příliš nezajímá a nemalá část z nich k volbám nechodí.

Petr Hartman, politický komentátor Českého rozhlasu|foto:Matěj Skalický, Vinohradská 12

A protože společnost stárne, mají na složení Poslanecké sněmovny větší vliv dříve narozené generace. Jejich pohled na fungování společnosti se může v mnoha ohledech zásadně lišit od mladé populace. Není divu, že se objevují nápady, jak omezit volební právo také shora. Jde však spíše o zcela ojedinělé návrhy, které nemají šanci uspět.

O snížení věkové hranice to jednoznačně tvrdit nelze. Pokud však politici hodlají přilákat více mladých lidí k volbám, měli by jim spíš nabídnout reálnou šanci na smysluplný a perspektivní život v této zemi. To však nezaručí tím, že umožní občanům volit od 16 nebo 17 let.

Autor je komentátor Českého rozhlasu