Petr Holub: Auto, které by chtěl každý
Za první čtyři měsíce letošního roku se v Evropě prodalo 261 tisíc nových vozů značky Škoda, říká bilance společnosti ACEA. Významně lépe na tom byli jen giganti jménem Volkswagen a Toyota. Zhruba stejně na tom bylo BMW. České vozy tím překonaly rekordní prodeje z období před krizí a ovládly víc než šest procent celého evropského trhu.
Podobné zprávy nejsou úplně neobvyklé a bývá ve zvyku je shazovat. Třeba připomínkou, že Škoda vlastně není české auto, ale jen jednou z mnoha značek koncernu Volkswagen. Proč tedy slavit německé úspěchy.
Anebo je možné upozornit, že škodovky jsou levnější variantou drahých aut brázdících západoevropské silnice, tedy jakási laciná vozidla pro chudší vrstvy. Něco jako rumunská Dacia, jejíž prodeje ostatně jdou také dost dobře.
Čtěte také
Navíc německý koncern umístil do své mladoboleslavské továrny výrobu vozů se spalovacími motory, která se bude postupně tlumit, a vývoj elektrovozů, kterým patří budoucnost, umístil do své hlavní továrny ve Wolfsburgu, případně ve Španělsku.
Tyto námitky ovšem nejsou úplně namístě. Škoda může mít německé manažery a využívat některé technologie z podnikové centrály, ovšem provedení jednotlivých typů stejně stojí na schopnostech zdejších inženýrů a techniků.
Nemluvě o tom, že dodávky do mladoboleslavské továrny živí značný podíl ryze českých průmyslových podniků.
Dalo by se říci, produkce škodovek je úspěšným příkladem česko-německé spolupráce. Tak úspěšným, že se jich vyrábí o poznání víc než jiných značek koncernu Volkswagen – s výjimkou vozů vyrobených přímo v mateřském závodě, ovšem včetně legendárního Audi.
Škoda není pozadu
Těžko také označit za lacinou variantu auto, které se v Česku prodává od 800 tisíc korun nahoru – to se týká Octavie nebo elektrovozu Elroq, případně od milionu výše, jak se prodává Kodiaq. To už nejsou úplně lidové ceny ani pro lépe vydělávající Němce.
Ostatně ani s elektrovozy to není tak strašné. Obecně se dá říci, že jejich odbyt nemůže většinu ze současných automobilek vytrhnout a jejich prodej se obvykle oživuje tím způsobem, že se stejně jako letos v Německu zvýší podnikům odpisy, pokud dají elektroautům přednost před obvyklejšími nafťáky a benzíňáky.
V boji o německého zákazníka přitom není Škoda úplně pozadu. Jen za duben se u sousedů nově zaregistrovalo přes 4000 vozidel Škoda Elroq nebo Enyaq. Škoda má tedy desetiprocentní tržní podíl. Jen vozů značky Volkswagen se prodalo dvakrát víc, ale ostatní výrobci jsou za Škodou dost daleko.
Na závěr každé chvály bývá zvykem říkat, že se tyto výsledky nesmějí přeceňovat, protože za rok nebo za deset let může být všechno úplně jinak. Co když se kapacity českého auta budou brzy škrtat stejně drasticky, jako se to před nedávnem stalo Opelu nebo Fiatu.
Anebo je možné říct něco jiného, třeba že stavět auta umíme lépe než kdokoli jiný v Evropě a že naši technici dokážou obstát i v konkurenci s německými sousedy. Pokud nás to bude bavit, můžeme také v příštích letech zásobovat Evropu svými povedenými auty.
Jistě se ale můžeme pustit i do něčeho jiného. Zatím to tak nevypadá, ale kdybychom se do něčeho nového opravdu pustili, lze očekávat obdobný úspěch.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
