Proměny odkazu Cyrila a Metoděje v dějinách

Zajímavé je, že tehdy nikdo neuspořádal žádnou výstavu – jeden z důvodů bude fakt, že tehdy vlastenci (ani nikdo jiný) neměli co vystavovat. K archeologickým vykopávkám totiž došlo až o devadesát let později.

Jak se zkoumá odkaz

K takovémuto druhu zkoumání se přistupuje jinak než ke zkoumání života a díla, upřesňuje publicista Alexandr Brummer, který se zabývá českou nacionální ideologií: „Může jít o různé politické programy, o různé účelové konstrukce nebo i manipulace.“

Pracuje se s texty, které se k danému odkazu vztahují, nebo se jej přímo pokoušejí formulovat. „Typicky to mohou být projevy politiků, novinové články nebo i díla historiků. Ti se někdy tváří, že jsou jejich díla objektivní, jenže i ve velmi propracovaných dílech najdeme mnohdy aspekt účelovosti,“ doplňuje Alexandr Brummer.

Co se týká cyrilometodějského odkazu, není třeba chodit do podrobností. Už oslavy roku 1863 skýtají bohatý materiál. Červencové oslavy na Velehradě se nesly ve velmi náboženském duchu, ovšem srpnová cyrilometodějská pěvecká soutěž byla v režii moravských vlastenců a měla za úkol rozšířit a podpořit národní myšlenku na Moravě, která v tomto ohledu ještě poněkud zaostávala.

Do Brna přijela politická delegace z Prahy a v novinách se psalo o slovanské vzájemnosti. Příběh soluňských bratří se v tom hledá těžko. Stejně jako v demonstrativních konverzích mladočechů k pravoslaví. Zde se šlo „ve jménu Cyrila a Metoděje“ přesně proti duchu jejich odkazu, kdy na Velkou Moravu přišli jako symbol Východu i Západu.

Církev se v devátém století pomalu ale jistě začínala rozdělovat, ovšem misie Konstantina a Metoděje měla jasné poslání z Konstantinopole i z Říma. Zaštiťovat se tedy jejich jménem při konverzi značí vysokou míru účelovosti. V devadesátých letech 19. století bude právě za účelový přístup k náboženským otázkám kritizovat mladočechy T. G. Masaryk.