Iva Pekárková: Potřeba sporu

4. srpen 2020

Byly prázdniny roku 1976 a mě si coby nejmladšího člena Československé botanické společnosti vzala pod křídlo jedna úžasná botanička s případným jménem RNDr. Zelinková.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Jako osoba oplývající vlastními názory, které si občas dovolila vyjadřovat, byla v té době odsunuta na detašované pracoviště pod Beskydy.

Čtěte také

Nijak zvlášť jí to nevadilo, i tam rostly kytky, ale chyběla jí osobní setkání s botanickou komunitou. Snad proto se uvolila starat se dobrých šest neděl o třináctiletou holku zapálenou pro obor. V muzeu, kde pracovala, jsem objevila pár čísel jednoho kynologického časopisu. A všimla jsem si, že se stal platformou písemného souboje dvou kynologů, z nichž jeden byl zastáncem kastrování psů, druhý jeho odpůrcem.

Debatu vedli už několik měsíců – v jednom čísle se objevil názor jednoho, v dalším na něj odpověděl ten druhý. V redakci zřejmě neměli dobrého cenzora, protože spor nabýval na síle a jízlivosti. Pánové si vyměňovali sice jen fráze typu „kdyby si pan kolega ráčil přečíst dostupnou literaturu, nemohl by prohlásit něco takového“. Ale na tehdejší dobu to byla fakt síla.

Konečně máme sporů dostatek

Když jsem o tom pověděla RNDr. Zelinkové, prohlásila: „Tak tenhle časopis si předplatím. Spor dvou protikladných názorů! Přesně to potřebuju. To mě osvěží.“ Doktorka Zelinková předčasně zemřela ještě před sametovkou, ale často si na ni vzpomenu. Jistě by ocenila, jak oživly kdysi zahnilé poklidné vody českých zemí.

Iva Pekárková

Máme svobodu, demokracii, možnost cestovat a stovky, tisíce, miliony sporů vedených vesměs šťavnatějšími prostředky než v dávném kynologickém časopisu. Jak osvěžující!

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně

Spustit audio

Související