Ondřej Neff: Energie pro Barboru
Bez velké pozornosti široké veřejnosti kmitla v médiích zpráva ze světa vědy. Vědcům z mezinárodního institutu CERN ve švýcarské Ženevě převezli náklaďákem speciální kontejner obsahující antihmotu. S antihmotou je to jako s rosou v písničce Jiřího Suchého: nikoho nebaví.
Antihmota je látka, která je složená z antičástic. Proč se o to více zajímat? Když se hmota – tedy to, z čeho je složen náš svět, včetně nás – potká s antihmotou, hmota se s antihmotou vzájemně zničí a uvolní se energie podle toho známého vzorečku e se rovná em cé na druhou. Ano, to je ten vzoreček navržený tím pánem, který vyplazuje jazyk a který se stal východiskem pro atomovou bombu.
Čtěte také
Vzájemnému zničení hmoty a antihmoty se říká anihilace. Energie se anihilací uvolní mnohem víc než ze štěpení, tedy v atomové bombě nebo jaderné elektrárně, nebo při fúzi, jako ve vodíkové bombě nebo ve Slunci. Proto antihmotu a anihilaci milujeme my, fanoušci a spisovatelé sci-fi.
Takový spisovatel sci-fi má za úkol někoho poslat na druhý konec Galaxie. K tomu je třeba ohromná suma energie. Kde ji vzít? Kapitánka intergalaktického pendlu Barbora stiskla červené tlačítko a první granule antihmoty spadly do anihilační komory, napíše spisovatel.
Jsme tedy krůček k tomu, aby se vize o kapitánce Barboře stala skutečností?
Čtěte také
Podívejme se, co vlastně ten náklaďák vezl. Že antihmotu. To ji museli dobře zabalit, aby se jí něco nestalo, nejlíp do alobalu… Tak ne. Výzkumníci vezli devadesát dva antiprotony v Penningově pasti, tedy bez dotyku s alobalem nebo jakoukoli jinou formou naší hmoty, v silném magnetickém poli za teploty blízké absolutní nule.
Je to tedy velmi speciální chlaďák. Proč antiprotony vozí náklaďákem? Oni je v tom CERN dovedou vyrobit, ale v laboratořích v Düsseldorfu, Hannoveru a Heidelbergu mají lepší vybavení na další pokusy, proto zájem o dopravu.
Protože jsem scifista, musím si vzpomenout na román Kolíbka od Kurta Vonneguta a jeho „led číslo devět“. V zašpuntovaných flaštičkách zde dopravují led, který má bod zmrznutí při pokojové teplotě a je nakažlivý, takže když se sebemenší částečka dostane do obyčejné vody… celá planeta Země se promění v kouli ledu.
Takže zpět k našemu švýcarskému náklaďáku. Co když se nabourá a Penningova past se vysype a antihmota vypadne na asfalt?
No, možná před náklaďákem jedou policajti na motorce a na střeše budky má modrý majáček. A já půjdu psát povídku dřív, než začne soudný den.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
