Eva Turnová: Občanská válka
Často přemýšlím o tom, co by se stalo, kdyby zmizely všechny společenské brzdy mezi pocitem křivdy a odplatou. Možná proto se mi zdál sen, že v Praze vypukla válka mezi jednotlivými obyvateli.
Každý dostal lehkou pušku a právo vyřídit si s kýmkoli účty. Výrobce garantoval mimořádnou přesnost.
Chtěla jsem zrovna vyrazit s dcerou do centra.
„Tam nemůžem,“ řekla. „Tam se střílí nejvíc. Někdo tam zrovna přebírá cenu za mír.“ A tak jsme zůstaly doma.
Čtěte také
První týden se vzájemně zastřelilo několik lidí kvůli parkovacím místům, rekonstrukci společných prostor a kvůli tomu, kdo komu snědl jogurt v lednici kanceláře.
Policie zaznamenala nečekaný nárůst útoků na bývalé třídní učitelky. Mnoho občanů se teprve nyní vyrovnávalo s trojkou z chování.
Všechny mezinárodní války byly pozastaveny. Jakmile se střílení stalo běžnou občanskou činností, armády o něj ztratily zájem.
Nejvíce incidentů se odehrávalo mezi členy rodin. Ukázalo se totiž, že člověk odpouští prezidentovi, sousedovi i šéfovi, ale nikdy úplně nezapomene, kdo mu v roce 2017 vyhodil sbírku céček.
Čtěte také
Pak si všichni uvědomili, že sami mají na svědomí minimálně deset podobných přečinů a nikdo raději nevycházel. Jenže lidem začala chybět společnost, a tak odvážní jedinci opatrně vyrazili do ulic.
A od té chvíle začala nejzdvořilejší éra českých dějin.
Úřednice se začaly usmívat, řidiči pouštět chodce, sousedé přestali vrtat v neděli, Filip Turek dokonce začal zdravit cyklisty jako první.
Na schůzi SVJ se poprvé v historii podařilo schválit rozúčtování vody bez jediné vraždy. Lidé začali vracet nákupní vozíky až ke stojanu. Na internetu se objevila věta: „Možná se mýlím.“
Prezident Pavel se ráno probudil a zjistil, že pod oknem stojí Macinka s brokovnicí.
„Co jsem zas udělal?“ zavolal prezident.
„Nic,“ odpověděl Macinka. „Jen jsem si přišel popovídat. V nové době je důležité udržovat dobré vztahy.“
„Tak pojďte na kafe,“ řekl prezident, ale pro jistotu odjistil.
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
