Iva Pekárková: O mém přátelství se Zabtem

7. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hnutí Black Lives Matter

Když se teď tolik přetřásá slogan „Black Lives Matter“ a ze všech stran se zkoumá, jestli se jeho autoři náhodou nepokusili naznačit, že na bělošských životech nezáleží, je načase, abych vám vyprávěla o Zabtem.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz.

Na začátku devadesátek jsem jezdila v New Yorku s taxíkem. Ve stejné garáži pracoval i chlapík jménem George Brown, černošský aktivista. Udělal by pro černošskou kauzu všechno. 

Čtěte také

A tak se oficiálně nechal přejmenovat na George „Zabte Všechny Bílý“ Brown. George se vám na požádání prokázal řidičákem, aby dokázal, že nekecá. Všichni jsme si sedli na zadek a začali mu důvěrně říkat „Zabte“.

Zabte měl problém: líbily se mu bělošky. To bylo v korektně-politickém ovzduší začátku devadesátek velké faux pas. 

Tenkrát měli všichni své cti dbalí američtí černoši za úkol na bělošky kašlat a pohrdat jimi, či ještě lépe občas na některou plivnout a informovat ji, že o ni nemají zájem, protože černé holky jsou lepší.

Čtěte také

Zabte se do mě tak trochu zamiloval. Mělo to co dělat s barvou mé kůže a taky s faktem, že jsem byla mezi chlapy v garáži jediná ženská, což mu imponovalo.

Nějak se stalo, že jsme se Zabtem procestovali půl Ameriky. Občas jsme spolu nocovali v motelech, což v té době stále zdvíhalo obočí recepčních, ale nic s tím nenadělali. 

Byla jsem zamilovaná do jiného muže, shodou okolností bělocha, který o mě nestál, a tak jsem já nestála o Zabteho. Spávali jsme spolu na manželských postelích, protože jiné v hotýlkách neměli, a čas od času se Zabte nesměle otázal, jestli jsem si to přece jen nerozmyslela. Ujistila jsem ho, že ne, on povzdechl a usnul.

Zabte by kuřeti neublížil

Bylo mi se Zabtem dobře. Byl to ten nejněžnější člověk na světě. Zabte by kuřeti neublížil, byl chápavý a tolerantní, možná až příliš přecitlivělý. Často jsme vedli diskuse o boji černochů za svobodu. Pyšnil se rozsáhlými znalostmi historie.

Občas se rozohnil, píchal do mě prstem a přesvědčoval mě, že by běloši už vážně měli někam zalézt, teď konečně svět patří černochům, a pak si uvědomil, že i já jsem bílá, a ujistil mě, že já nikam zalézat nemusím, je jedno, jakou mám barvu kůže, jsem přece jeho kámoška.

Iva Pekárková

Když jsme na svých cestách zamířili na americký Jih, musela jsem u hranic New Jersey převzít volant. Kdyby nás na americkém Jihu zastavili policajti a Zabte by jim ukázal svůj řidičák, nejspíš by nás na místě zastřelili. A tak jsem řídila já a Zabte kibicoval.

Jak říkám, bylo nám spolu dobře.

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně

Spustit audio