František Němec měl Podkarpatskou Rus k republice připojit. Místo toho utíkal před ukrajinskými komunisty
„Krátce před západem slunce 30. října 1944 projela delegace užockým průsmykem. Po letech opět doma. Naše hymna v Užoku zněla jako modlitba,“ zapsal si do deníku František Němec. Československý politik a diplomat, který měl od sovětské armády převzít na podzim 1944 první osvobozenou část republiky – Podkarpatskou Rus. Netušil, že se pouští do předem prohrané bitvy.
Rodák (1898) z Libišan nedaleko Hradce Králové pracoval nejprve jako novinář v sociálně demokratickém odborářském časopisu Železničář, později se stal funkcionářem sociálnědemokratických odborů a ve 30. letech už byl generálním tajemníkem Unie železničních zaměstnanců.
Čtěte také
V sociální demokracii se dostal až do nejužšího vedení, od poloviny 30. let byl i poslancem. Po okupaci českých zemí se zapojil do protinacistického odboje, působil v organizaci Politické ústředí. Na jaře 1940 uprchl do Francie a po její porážce do Velké Británie, kde se v červenci 1940 stal ministrem sociální péče v československé exilové vládě a v srpnu 1944 byl jmenován vládním delegátem pro osvobozené území ČSR.
Takřka vzápětí poté, co František Němec dorazil na Podkarpatskou Rus, mu bylo jasné, že obnovit na osvobozeném území československou státní správu a postupně ho opět začlenit do republiky bude nemožné. Současně s jeho příchodem totiž ukrajinští komunisté, vydatně podporováni politruky stále přítomné sovětské armády, zahájili kampaň pro připojení Podkarpatské Rusi k Sovětskému svazu.
Sovětský nátlak
Čtěte také
Sovětská tajná policie zatýkala a popravovala odpůrce komunistů – de facto i de iure československé občany; do konce roku 1944 jich bylo na 23 tisíc odesláno do pracovních táborů na Donbasu, kde většinou zahynuli. Sověti cenzurovali Němcovy vyhlášky, prováděli „dobrovolný“ nábor do sovětské armády a blokovali nábor Rusínů do československé armády.
Vše vyvrcholilo 26. listopadu 1944, kdy se konal sjezd národních výboru „Zakarpatské Ukrajiny“, který přijal manifest o „opětovném“ připojení k Sovětskému svazu. Jedním z organizátorů sjezdu byl Leonid Iljič Brežněv, tehdy politruk 4. ukrajinského frontu…
Vzápětí po sjezdu vyzvali rusínští komunisté Němce, aby do tří dnů opustil „Zakarpatskou Ukrajinu“. František Němec odjel v důsledku prudké, Sověty řízené protičeskoslovenské agitace z Podkarpatské Rusi 8. prosince 1944 nejprve do Moskvy a 1. února 1945 do Košic.
Čtěte také
Po válce byl Němec jmenován vedoucím Československého úřadu pro hospodářskou pomoc a obnovu UNRRA. Na sovětský nátlak nesměl na jaře 1946 kandidovat za sociální demokraty do poslanecké sněmovny, a proto v září 1946 vstoupil do služeb ministerstva zahraničních věcí; od února 1947 byl naším prvním poválečným velvyslancem v Kanadě – a to až do počátku března 1948, kdy na protest proti komunistickému převratu v Praze rezignoval a zůstal v Kanadě. Působil v mnoha exilových organizacích a zemřel v březnu 1963.
Související
-
Ladislav Zápotocký. Zapomenutý otec nezapomenutelného syna
V lednu to bude už 170 let od narození Ladislava Zápotockého, jednoho z průkopníků socialistického hnutí v Čechách ve druhé polovině 19. století.
-
Politik a bratr prezidenta Vojta Beneš chtěl v únoru 1948 postupovat proti komunistům razantněji
Zatímco Edvarda Beneše si dnes vybaví kdekdo, málo se ví, že nebyl jediným z deseti sourozenců Benešových, kteří to v politice „někam dotáhli“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
