Jan Harus aneb Gottwaldův muž na špinavou práci

Rodák (1892) z Polničky nedaleko Žďáru nad Sázavou pocházel z chudých poměrů a nepřekvapí, že coby vyučený sklář vstoupil v roce 1907 do sociálnědemokratické mládeže a o dva roky později do sociálnědemokratické strany.

Angažoval se v odborových organizacích sklářských dělníků a byl u řady dělnických protestů – jednou za vyšší mzdy, jindy proti propouštění.

Fotografie z pasu Jana Haruse|foto:David Hertl, Český rozhlas

Také na něj měl vliv ohlas bolševického převratu v Rusku v roce 1917, v sociální demokracii se přiklonil k její marxistické levici a v roce 1921 byl Harus jedním ze zakládajících členů Komunistické strany Československa.

Od roku 1925 byl za tuto stranu poslancem a proslavil se jako neurvalec, ochotný poprat se na veřejnosti se strážníky i v poslanecké sněmovně s poslanci.

Podle některých historiků mohl být Harus pomyslným „Gottwaldovým mužem na špinavou práci“ – nejprve vyvolal konflikt, který následně mohl Gottwald „uklidnit“ a přijít se zdánlivě mírnějším řešením, které už ale bylo připraveno od počátku…

Primitiv, ožrala a rváč

Harusovo mimořádně temperamentní chování, pro které se dostal opakovaně do konfliktů se státním aparátem (v letech 1925 až 1929 žádala policie více než třicetkrát o jeho vydání k trestnímu stíhání), vedlo k tomu, že byl zbaven poslanecké imunity a v roce 1929 odsouzen k pěti letům odnětí svobody.

Čtěte také

Když stoupal Gottwald s KSČ na vrchol moci. O přebírání státu po únoru 1948

Trest Gottwaldovo vedení KSČ využilo k rozsáhlé kampani za jeho propuštění, ke kterému došlo roku 1931. Kvůli hrozbě opětovného uvěznění odjel o rok později do Sovětského svazu, kde žil a pracoval v úřednických nebo dělnických profesích až do roku 1944. Prodělal parašutistický výcvik a od září 1944 bojoval ve Slovenském národním povstání; po jeho porážce ustoupil s partyzány do Nízkých Tater.

Po válce byl členem Ústředního výboru KSČ a na přelomu 40. a 50. let předsedou Krajského výboru KSČ v Liberci. Pro bouřliváka a revolucionáře bylo ale období po únoru 1948 – kdy KSČ měla moc nad celým státem pevně v rukou – dobou útlumu. Jeho politická kariéra končí funkcí předsedy komise stranické kontroly KSČ (1951 až 1962); pak už se o něm jen psaly knihy a točily filmy. Zemřel v září 1967.

Severočeský sociální demokrat Jiří Loewy vzpomínal ve svých pamětech na únor 1948, kdy do libereckého sekretariátu sociálnědemokratické strany vtrhli komunisté v čele s Harusem. Jeho hodnocení bylo poněkud příkré: „Primitiv, ožrala a rváč.“ Že některým lidem na severu Čech vadil, o tom svědčí, že mu vymlátili okna jeho vily a dokonce chystali výbušninu pod prvomájovou tribunu, na které Harus řečnil.