Smrt ve vesmíru: tragická přistání, zamotaný padák, požár v kabině
Každý kosmický let má dva nejsložitější a nejnebezpečnější okamžiky, které bývají nejčastěji příčinou havárií s většinou tragickými následky: start a přistání. I tak jsou úmrtí při kosmických letech velmi vzácná. Většina misí proběhla bez ztrát na životech a bezpečnostní standardy se stále zvyšují.
Všechny epizody
-
1
Smrt ve vesmíru: „Ďábelská loď! Na co sáhnu, to nefunguje!“ vzkázal z kosmu Komarov, než zahynul
-
2
Smrt ve vesmíru: „Je to pěknej křáp,“ řekl velitel Grissom o Apollu 1, ve kterém později zahynul
-
3
Smrt ve vesmíru: „Připravte koňak, uvidíme se doma!“ řekl před smrtí Volkov z paluby Sojuzu 11
-
4
Smrt ve vesmíru: Columbia. Na začátku byl incident, který nikdo nebral vážně
Některé z těch neúspěšných misí připomene speciál Portrétů s názvem Smrt ve vesmíru.
Selhání padáků Sojuzu-1
Havárii sovětského Sojuzu-1 v dubnu 1967 způsobila kombinace konstrukčních vad a selhání padákového systému. Loď měla problémy už na oběžné dráze. Neotevřel se jeden solární panel, přístroje měly málo energie, což vedlo k potížím s orientací a stabilizací.
Vedení mise se proto rozhodlo let předčasně ukončit, ale při návratu na Zemi se hlavní padák neotevřel správně a záložní padák se zamotal do šňůr hlavního. Kabina dopadla na zem prakticky volným pádem rychlostí kolem osmi kilometrů za vteřinu a kosmonaut Vladimir Komarov zahynul.
Po havárii byl program Sojuz na půldruhého roku zastaven a přepracován – a paradoxně právě tato tragédie vedla k tomu, že se Sojuzy později staly jedněmi z nejspolehlivějších kosmických lodí v historii.
Požár v kabině Apolla 1
Podobně zásadním zlomem byla pro Američany tragédie mise Apollo 1 jen o několik měsíců dřív, v lednu 1967. A také toto neštěstí zachránilo životy při pozdějších misích, včetně přistání na Měsíci.
Během pozemního testu došlo v kabině k požáru, jehož hlavní příčinou byla kombinace čistého kyslíku, hořlavých materiálů a konstrukčních chyb.
Pravděpodobným spouštěčem byla elektrická jiskra z poškozené kabeláže. Astronauti Grissom, White a Chaffee zemřeli během několika desítek sekund.
Dekomprese v kabině Sojuzu 11
Tragédii sovětské mise Sojuz 11 způsobila v roce 1971 náhlá dekomprese kabiny během návratu na Zemi, tedy únik vzduchu ve vesmíru.
Posádka (Georgij Dobrovolskij, Viktor Pacajev a Vladislav Volkov) se vracela z první dlouhodobě obydlené orbitální stanice Saljut 1. Při oddělení servisního modulu ve výšce asi 168 km se ale otevřel i vyrovnávací ventil tlaku.
Kabina s posádkou se během třiceti až čtyřiceti sekund vyprázdnila od vzduchu, a protože kosmonauti neměli skafandry, ztratili vědomí a zemřeli na nedostatek kyslíku a dekompresi.
Rozpad raketoplánu Columbia
Katastrofu amerického raketoplánu Columbia způsobil v roce 2003 pro změnu průnik horkých plynů do křídla při návratu do atmosféry. Šlo o následek poškození tepelné ochrany už při startu. Došlo k vnitřnímu přehřátí konstrukce křídla a jeho postupné destrukci.
Raketoplán se rozpadl ve výšce více než šedesát kilometrů nad Texasem a zahynulo všech 7 astronautů.
Všechny tyto případy připomene a ve speciálu Portrétů podrobně rozebere popularizátor kosmonautiky Milan Halousek. Poslouchejte každý únorový čtvrtek po 20. hodině na Plusu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
