Hladký průběh února 1948 umožnila i nenápadná práce Karla Švába

Karel Šváb (1904 až 1952) se sice narodil v Praze, od dětských let ale žil v Německu, kam jeho otec odešel za prací. Vyučený zámečník pracoval už od třinácti let, naposledy na šachtě v Porýní.

Čtěte také

Legendární V-101: Agent, který komunistům výrazně pomohl s únorem

Do Československa se rodina vrátila po první světové válce, mladý Karel se připojil k levicovému křídlu sociální demokracie a byl i u vzniku Komunistické strany Československa. Před druhou světovou válkou intenzivně pomáhal Němcům, kteří před nacionálním socialismem a Adolfem Hitlerem utíkali z Německa do Československa; právě za tuto činnost byl hned v březnu 1939 zatčen gestapem a až do konce války vězněn.

Po válce byl zaměstnán v aparátu komunistické strany – zastával funkci vedoucího evidenčního odboru, později byl vedoucím bezpečnostního oddělení Ústředního výboru KSČ. Jakkoliv zní slovní spojení „evidenční odbor“ nevinně, šlo o zpravodajskou službu, kterou si komunisté vytvořili před únorem 1948, v době, kdy ještě plně neovládali Státní bezpečnost.

Trest smrti

Ze Švába se stal jeden z nejdůležitějších funkcionářů v oblasti bezpečnostní politiky. Jeho úkolem bylo shromažďování informací o významných osobnostech poválečné armády, Bezpečnosti, o politicích nekomunistických stran.

Čtěte také

Vladimír Peška vedl studentskou demonstraci až k Hradu. V době, kdy ulici už ovládali komunisté

Šváb se zásadně podílel na budování nelegálních spojení mezi komunistickou stranou a státně-bezpečnostními složkami, které měly být apolitické.

Měl také velkou zásluhu na tom, že těsně před únorem 1948 působili v demokratických stranách někteří politici, kteří byli tajnými členy KSČ. Hladké převzetí moci komunisty v době politické krize bylo tedy možné i díky Švábově intenzivní práci v letech 1945 až 1948.

Po únoru 1948 byl Karel Šváb dál povyšován, až se v září 1950 stal náměstkem ministra národní bezpečnosti. Se Švábovým působením v bezpečnostních složkách je spojeno využívání nezákonných vyšetřovacích postupů od provokací až po týrání vyslýchaných.

Čtěte také

Neznámé tváře února 1948: Nenápadný pomocník převratu Josef David

Šváb osobně rozhodoval o zatýkání a osudu zatčených; sám se účastnil výslechů a používal při nich násilí. To vše nakonec zasáhlo jeho samotného, když na konci roku 1950 začala rozsáhlá čistka v bezpečnostním aparátu.

V prosinci 1950 byl Šváb poslán na dovolenou; 16. února 1951 zatčen pro podezření z protistátní činnosti; v červenci 1951 vyloučen z KSČ a po dlouhém vyšetřování v listopadu 1952 postaven před soud v tragickém divadle s takzvaným „protistátním centrem“, s údajnými spiklenci kolem Rudolfa Slánského. Šváb byl odsouzen k trestu smrti a oběšen. V posledních slovech pod oprátkou ještě stihl provolat slávu komunistické straně.