Legendární V-101: Agent, který komunistům výrazně pomohl s únorem
Říkalo se o něm, že „udělal komunistům únor“. Spolupracovník Státní bezpečnosti, zašifrovaný pod krycím jménem V-101, jinak Valerij Sergejevič Vilinskij. Za první republiky psal pro katolický i vládní tisk, v letech protektorátu patřil k novinářům podporujícím nacistickou okupační správu. A po válce? A po únoru 1948? Na to odpoví historik Petr Blažek.
Rodák z Oděsy Valerij Vilinskij (1901) pocházel z ruské šlechtické rodiny, jejíž příslušníci odešli po bolševickém puči v listopadu 1917 do exilu a nakonec v roce 1923 zakotvili v Československu.
Čtěte také
Valerij v Praze dokončil studia práv a psal pro legendární Peroutkovu Přítomnost, v letech 1934 až 1936 pracoval v Lidových novinách jako redaktor pro zahraniční politiku. Napsal řadu knih a byl velkým propagátorem sjednocení katolické a pravoslavné církve.
Za války pracoval ve Státním úřadu statistickém a patřil k aktivistickým novinářům podporujícím nacistickou okupační správu. Měl být také placeným agentem gestapa. V roce 1945 byl krátce zaměstnán na ministerstvu informací, poté ale čelil trestnímu řízení podle retribučního dekretu. Hrozil mu trest za kolaboraci, ale unikl mu a ještě v roce 1945 byl zproštěn všech obvinění, když se jej zastali sovětští agenti NKVD.
Dvě hodiny po zasedání
Vzápětí měl být naverbován do služeb sovětské tajné policie a od 1946 spolupracoval i s československou Státní bezpečností, která se stále více dostávala pod kontrolu komunistů. Až do roku 1951 byl jedním z nejaktivnějších agentů a na počátku roku 1948 sehrál klíčovou úlohu v politické krizi vrcholící únorovým komunistickým převratem.
Čtěte také
Vilinskij Státní bezpečnost pravidelně a velmi detailně informoval o tom, co se děje uvnitř demokratických stran. „Gottwald a politbyro věděli nejpozději dvě hodiny po zasedání dvanácti ministrů demokratických stran, o čem se tam jednalo,“ řekl později tehdejší velitel StB a zpravodajské služby Jindřich Veselý.
Komunisté tak mohli promyšleně plánovat seznam, rozsah a vyznění nátlakových akcí na každý den. Po únoru 1948 význam Vilinského klesal a nakonec se on sám stal pro podezření ze spolupráce se západoněmeckou rozvědkou objektem sledování naší StB. Nebylo mu ještě ani 54 let, když v Praze spáchal sebevraždu.
Související
-
Neznámé tváře února 1948. Poslechněte si čtyři příběhy aktérů komunistického převratu
KSČ 25. února 1948 formálně získala moc, ve skutečnosti proces provázel tvrdý nátlak na politiky včetně Edvarda Beneše. Události připomínáme čtveřicí mimořádných Portrétů.
-
Kdy začali komunisté zatýkat? Jeden z prvních „Gottwaldových mrtvých“ byl zatčen už před Únorem
Politicky vykonstruované procesy, zatýkání nevinných lidí, perzekuce jejich rodin, tábory nucených prací a zničené životy. To jsou fakta, která také charakterizují ...
-
Cestu k únoru 1948 vyšlapaly i demokratické strany
Termín únor 1948 si s přídomkem Vítězný už nepamatuji. Jako člověk narozený v roce 1990 mám s nástupem komunismu spojená spíš slova převrat nebo puč.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
