Únor 1948: Musel se stát, nebo stačilo jen jinak nastavit výhybky?

25. únor 2023

Téma Plus

Před 75 lety 25. února 1948 ovládla Československo komunistická strana. Stala se hegemonem politické scény na více než 40 let. Komunisté sice formálně získali vládu nad zemí v souladu s ústavou, ve skutečnosti ale celý proces provázel tvrdý nátlak na politiky včetně prezidenta Edvarda Beneše. Na vytlačení ostatních stran se KSČ, nejsilnější česká strana po volbách v roce 1946, pečlivě připravovala.

Samotný 25. únor 1948 byl už jen vyvrcholením dlouhé řady událostí, které začaly v některých případech i o několik let dříve.

Od počátku roku 1948 pak začali komunisté stupňovat kampaň za znárodňování průmyslu a posilovali své pozice v bezpečnostních složkách.

Čtěte také

Převrat v únoru 1948 začal mnohem dřív, možná už podpisem smlouvy se Sovětským svazem v prosinci 1943, říká historik Stehlík

Boj o uchvácení moci vrcholil v polovině února, kdy komunistický ministr vnitra Václav Nosek odvolal z funkce nekomunistické policejní ředitele a nahradil je svými spolustraníky.

Po prudké debatě vláda rozhodla, že se propuštění ředitelé musejí vrátit, Nosek to odmítl.

Ministři stran národně socialistické, slovenské demokratické a lidové se rozhodli podat demisi, pokud se Nosek vládnímu rozhodnutí nepodřídí.

Chtěli tak buď donutit komunisty, aby se podřídili vládě, anebo vyvolat krizi, kterou by řešilo jmenování úřednické vlády a vypsání předčasných voleb. Komunisté vládě nevyhověli a tak 20. února podali ministři trojice stran demisi. Sociální demokracie, ve které měli komunisté částečně vliv, zůstala ve vládě.

Vítězství pracujícího lidu

Demisi tak podalo 12 z 26 členů vlády, tedy menšina, a vláda nemohla být podle zákonných předpisů rozpuštěna. Prezident Beneš se zprvu zdráhal demisi ministrů přijmout, po nátlaku komunistů to ale 25. února 1948 učinil a podepsal dekrety ministrům, které místo nich navrhla KSČ.

Čtěte také

Vladimír Peška vedl studentskou demonstraci až k Hradu. V době, kdy ulici už ovládali komunisté

Přestože v nové vládě byli i ministři nekomunistických stran, šlo o osobnosti otevřeně spolupracující s komunisty podporující jejich politický program.

Předseda KSČ Klement Gottwald tak mohl oznámit „porážku reakce a vítězství pracujícího lidu“. Vláda KSČ, provázená zpočátku tvrdými represemi, skončila až na podzim 1989.

Bylo možné vyhnout se únoru 1948? Mohli demokratičtí politici ve třech poválečných letech jednat jinak a uchovat v Československu větší míru demokracie? Prostřednictvím ukázek z dobového rozhlasového vysílání a diskuse nad nimi přiblíží pořad Téma Plus některé klíčové okamžiky druhé poloviny 40. let, které nakonec vedly k politickému vítězství komunistů.

autor: David Hertl

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Hladký průběh února 1948 umožnila i nenápadná práce Karla Švába

Jméno komunistického náměstka ministra národní bezpečnosti Karla Švába je nejčastěji spojováno s jeho obžalobou v procesu s Rudolfem Slánským.

Přehrát
Legendární V-101: Agent, který komunistům pomohl s únorem

Říkalo se o něm, že „udělal komunistům únor“. Spolupracovník Státní bezpečnosti, zašifrovaný pod krycím jménem V-101, jinak Valerij Sergejevič Vilinskij.

Přehrát
Gottwald byl alkoholik, kterému asi prasklo aneurysma. Od 50. let byl vykonavatelem pokynů Stalina

Jednou z klíčových osobností událostí února 1948 byl nejvyšší představitel československých komunistů Klement Gottwald (1896–1953).