Gottwald byl alkoholik, kterému zřejmě prasklo aneurysma. Od 50. let byl už jen pasivním vykonavatelem pokynů Stalina
Jednou z klíčových osobností událostí února 1948 byl nejvyšší představitel československých komunistů Klement Gottwald (1896–1953). Nemanželský syn chudé zemědělské dělnice se vyučil truhlářem, členem KSČ byl už od roku 1921. Na výsluní stranické politiky se dostal v 33 letech, když se na přelomovém V. sjezdu KSČ v roce 1929 postavil do čela stranických pučistů a vyhlásil bolševizaci strany. Víc ví publicista Ondřej Houska a historik Zdeněk Doskočil.
Jeho skupina se prosadila díky dogmatickému přebírání tehdejších směrnic Komunistické internacionály řízené Moskvou.
Gottwaldovy parlamentní výroky z prosince 1929 o tom, že komunisté se do Moskvy „jezdí učit, jak vám zakroutit krk“, jen dokreslují linii tehdejšího vedení KSČ.
V prezidentských volbách v roce 1934 Gottwald kandidoval proti Tomáši Garriguovi Masarykovi a kromě neúspěchu si za své výroky v předvolební kampani vysloužil trestní stíhání. Před ním ale obratem utekl do Sovětského svazu.
Druhou světovou válku strávil v moskevském exilu. V roce 1945 se Gottwald stal předsedou KSČ, funkci vykonával až do smrti.
Premiérem v květnu 1946
V květnu 1946 komunisté vyhráli volby se ziskem téměř 40 procent hlasů a Gottwald se stal premiérem. Komunisté také umožnili Edvardu Benešovi jednoznačné znovuzvolení prezidentem, a to hned po válce. Jejich vliv na nemocí oslabeného prezidenta se tak ještě zvýšil.
Důsledkem nastolení „opravdové“ marx-leninské cesty, jak o ní komunisté od konce války hovořili, byl převrat v únoru 1948. Edvard Beneš 7. června 1948 abdikoval, Gottwald se stal prezidentem jen o týden později 14. června.
Od února 1948 se také prohlubovalo jeho vazalství na Moskvu. Začátkem 50. let je v podstatě pasivním vykonavatelem Stalinových direktiv a je tak přímo odpovědný za roky nezákonností, policejní zvůle a procesů, které nakonec zasáhly i samotné vedení KSČ.
Čtvrtý československý a zároveň první komunistický prezident seděl na Pražském hradě pět let, životní dráha jedné z osudových postav československých dějin, která má na svědomí mnoho nevinných obětí se uzavřela v březnu 1953.
Zemřel několik dní po návratu z pohřbu sovětského diktátora Josifa Stalina v Moskvě. Bylo mu 56 let.
Gottwald, alkoholik, který dlouhodobě trpěl venerickou chorobou, skonal zřejmě na krvácení do hrudníku z prasklé výdutě aorty.
Celý pořad najdete na webu pouze do 20. března 2023.
Související
-
Jaký byl vztah bývalých prezidentů k církvi? Gottwald si ji chtěl podmanit, Zápotocký zrušit Ježíška
„Do paměti věřících se zapsal Antonín Zápotocký tím, že zrušil Ježíška. Ježíšek nám vyrostl, zestárl a stal se z něj Děda Mráz,“ glosuje badatelka.
-
Politické procesy a Gottwald? Nejdřív je odmítal, nakonec ale podlehl tlakům Moskvy, říká historik
Nástup komunistů po únoru 1948 zahájil éru politicky vykonstruovaných procesů. Mířila jak na demokraty, odpůrce bolševismu a další.
-
Gottwald a Slánský. Dvě strany téže medaile
Klement Gottwald a Rudolf Slánský, dva muži, kteří z marginální a téměř se rozpadající strany na konci 20. let vytvořili nositelku absolutní moci. Pak nastal problém...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
