Jaký byl vztah bývalých prezidentů k církvi? Gottwald si ji chtěl podmanit, Zápotocký zrušit Ježíška

Období formování a vzniku první republiky byl bouřlivý čas, kdy bylo potřeba odstřihnout se od všeho, co bylo spojeno s habsburským trůnem, a byla to tedy doba útoků proti katolicismu. „Masaryka za to ale nelze činit zodpovědným,“ uvádí Markéta Doležalová, badatelka Ústavu pro studium totalitních režimů.

Čtěte také

Když stoupal Gottwald s KSČ na vrchol moci. O přebírání státu po únoru 1948

Tomáš Garrigue Masaryk prosazoval rovnováhu mezi církvemi, tedy zrovnoprávnění všech církví včetně těch reformovaných, ke všem dodržoval rovný přístup.

Neúspěšně se také pokoušel o striktní oddělení státu a církve. Součástí většiny vlád ale byli lidovci, kteří se tomu bránili. „A také tam byl silný vliv Slovenska,“ naznačuje religionista a vysokoškolský pedagog David Václavík z Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity v Brně a z Katedry filozofie Technické univerzity v Liberci.

„Ukazuje to specifičnost první republiky. České politické elity měly k náboženství velmi komplikovaný vztah, ale většina obyvatelstva byli lidé, kteří se hlásili k nějaké církvi a naprostá většina z nich byli katolíci.“

Gottwaldova neutralizace církve

V roce 1948 Klement Gottwald na schůzi ústředního výboru Komunistické strany Československa řekl: „Pryč od Říma a směrem k národní církvi. Je nutné církev neutralizovat a dostat ji do svých rukou tak, aby sloužila režimu.“

Čtěte také

Lidé jako Masaryk nebo Havel se rodí pouze v revolucích. Další prezidenti jsou a budou běžní politici, myslí si bývalý mluvčí Hradu Špaček

Základy této neutralizace se ale podle Doležalové budovaly už po skončení druhé světové války. A jako jakási laboratoř pro to posloužilo Slovensko. „Došlo tam k prvním opatřením proti církvi. Začalo se u školství, pokračovalo se s omezováním tisku i s perzekucí jednotlivých kněží.“

Po skončení období vyjednávání s církví se v roce 1949 začaly tyto postupy uplatňovat i na území Čech, Moravy a Slezska.

Podle Václavíka ale negativní vztah komunistického režimu vůči církvím nezačínal na zelené louce. „Velmi umně využili toho, co zejména v té české části československé společnosti bylo přítomno už právě od roku 1918.“

Jedna z historek praví, že jeden z těch politických vězňů se rozhodl, že se mu pomstí a ‚dá mu deku‘. A právě duchovní tomu zabránili.
Markéta Doležalová

Sám Klement Gottwald byl prý už od mládí v podstatě bezvěrec. Jeho vztah k církvi by se dal označit naprostým pragmatismem. „Byl přesvědčen, že se mu podaří církev podmanit, ne zlikvidovat.“

Když režim zjistil, že církev se podmanit nedá, tak nastoupila zmiňovaná opatření, která si komunisté vyzkoušeli na Slovensku.

Ježíšek vyrostl, zestárl a stal se z něj Děda Mráz

Další komunistický prezident Antonín Zápotocký byl vyučený kameník a mimo jiné také pracoval na kamenické výzdobě Chrámu sv. Víta. Podle Doležalové šlo ale o stejného pragmatika, jakým byl jeho předchůdce Klement Gottwald.

„Do paměti věřících se zapsal tím, že zrušil Ježíška. Ježíšek nám vyrostl, zestárl a stal se z něj Děda Mráz,“ glosuje badatelka.

Čtěte také

Šok a smutek. Místo uklidnění přišlo strašení válkou

Poslední komunistický prezident Gustáv Husák, křestním jménem Augustín po sv. Augustinovi, se narodil do hluboce věřící rodiny – sestra byla řeholnice, Gustáv byl pokřtěn. S vírou se rozešel až na střední škole, kdy byl vyloučen z katolického internátu. „A tehdy začal koketovat s marxismem,“ popisuje Doležalová.

Když byl Husák obviněn z buržoazního nacionalismu a odsouzen, tak se v Leopoldově setkal s lidmi, které sám pomohl do vězení dostat. „Jedna z historek praví, že jeden z těch politických vězňů se rozhodl, že se mu tak trošku pomstí a že mu ‚dá deku‘. A byli to právě duchovní, kteří tomu zabránili,“ popisuje Doležalová.

Ani takové zážitky ale zřejmě s Gustávem Husákem nepohnuly a on byl i poté „bezskrupulózní pragmatik,“ dodává.

Měl by mít i prezident ateista vnímavost k náboženské dimenzi společnosti? Poslechněte si celou debatu Vertikály v audiozáznamu. Moderuje Eva Hůlková.

V první části Vertikály se podíváme do Konga a Jižního Súdánu. Do zemí zmítaných konflikty zamíří příští týden papež František. Anglikánská církev se omluvila za svůj přístup k LGBT+ osobám. Oddávat stejnopohlavní páry ale nebude. A Charita Česká republika zaznamenala za poslední rok nárůst počtu klientů. Moderuje Naděžda Hávová.