Rusko se stále drží narativu, že západní katolická církev je schizmatická a nelze ji brát úplně vážně, míní katolický teolog Petráček

„Toto je už třetí kalamitní rok. Co mě na něm zarmucuje, je postupný úpadek a rozval institucionálních církví, které jako kdyby byly nějak paralyzované a neschopné s těmi trendy něco dělat. Důležitá letos byla ale i role náboženství ve veřejném prostoru. Zmínit můžeme postoje ruského pravoslavného patriarchátu k válce, kdy oprašují středověké přístupy odůvodňování svaté války,“ říká Tomáš Petráček, historik, katolický teolog, kněz a také pedagog z Univerzity Hradce Králové.

Čtěte také

Když si moji farníci povídají rusky, ostatní to nenesou moc dobře, říká pravoslavný kněz Milko

Petráček mimo to ale také upozorňuje, že ani v České republice nebo u našich sousedů jsme se nevyhnuli středověkému náboženskému tlaku.

„Musíme se podívat i do svědomí našich vlastních kruhů, protože i v ČR, na Slovensku a v mnoha jiných zemích střední Evropy byl určitý obdiv k Putinově Rusku a k Putinovi jako obhájci křesťanských hodnot, kterými se omlouvalo porušování lidských práv a celkový charakter ruského režimu. Přijde mi to naprosto šokující a je to něco, co je nyní jaksi skryto nebo pod radarem západní společnosti, ale rozhodně bychom to měli více sledovat,“ míní Petráček.

Symbol křesťanství je stále v nás

Co ho ale naopak na české společnosti potěšilo jsou křesťanské hodnoty, které se tu i nadále svým způsobem zdržují.

To, co pokládáme za skutečné křesťanské hodnoty, je ve společnosti mnohem více přítomno a mnohem více zakořeněné.
Tomáš Petráček

„Reakce české společnosti na tu krizi mi udělala radost. Ukázala, že to, co pokládáme za skutečné křesťanské hodnoty, jak se o nich často diskutuje, je ve společnosti mnohem více přítomno a mnohem více zakořeněné, přestože symbolický rámec už není explicitně křesťanský, ale reálně ho lidé mají v sobě a teď to jednoznačně prokázali i přímou pomocí uprchlíkům,“ říká Petráček.

Putina podporuje i moskevská církev

V Rusku velmi silnou pozici zastává i moskevský patriarcha Kirill, který se se svojí podporou Vladimira Putina velmi výrazně propagandisticky angažuje ve válce na Ukrajině. Sám vyzval k modlitbám za ruského prezidenta a armádu a invazi nijak neodsoudil. Jeho postoje řeší i Světová rada církví.

I kardinál Duka a jeho okolí tady dlouho představovali orbánovsko-putinovský narativ obhajoby.
Tomáš Petráček

„Je to velice tíživá situace, kterou jsme řešili v rámci Světové rady církví, protože v letošním roce se konalo 11. valné shromáždění. Na něm se sešli zástupci jak ruské pravoslavné církve, tak ukrajinských pravoslavných církví, ať už moskevského patriarchátu, ekumenického patriarchátu anebo nezávislé ukrajinské církve. Panelové diskuse se ale v rámci shromáždění neúčastnil nikdo z biskupů, vše to byli kněží diskutující s laiky,“ míní Hana Tonzarová, duchovní Církve československé husitské.

Proputinovské nálady v české církvi

Podle Petráčka diskuse s ruskou pravoslavnou církví nebyla nikdy příliš jednoduchá a dnes tomu není jinak.

Čtěte také

Františkovi chybí vatikánská opatrnost. Říká, že válka je zlo, a míří tím na Rusko, shrnuje teolog Petráček

„S Ruskem to bylo vždy extrémně komplikované, protože se stále drží narativu, že západní katolická církev je schizmatická, heretická a nelze ji brát úplně vážně. Navíc mají tezi kanonického území, takže přítomnost třeba katolíků na území Ruska vnímají jako neoprávněný zásah do svých práv,“ vysvětluje Petráček, který také uvádí, že i na české půdě se objevovaly náboženské proputinovské nálady.

„Bylo by dobré se zaměřit i na postoj českých církví a církevních představitelů, protože si můžeme vzpomenout, že třeba i kardinál Duka a jeho okolí tady dlouho představovali orbánovsko-putinovský narativ obhajoby a křesťanských hodnot, které jsou významně ohroženy, a k tomu i protizápadní a protievropský diskurz. To vše přispívalo k tomu, že nálada uvnitř části katolické církve byla otevřeně proruská,“ dodává.

Poslechněte si celou debatu Vertikály v audiozáznamu. Moderuje Lucie Vopálenská.

První část Vertikály se bude věnovat úmrtí emeritního papeže Benedikta XVI. Moderuje Adam Šindelář.