Politické procesy a Gottwald? Nejdřív je odmítal, nakonec ale podlehl tlakům Moskvy, popisuje historik

Po skončení 2. světové války zažilo Československo omezenou demokracii, tehdy Stalinovi ještě nevadila naše „specifická“ cesta což se ale změnilo po únoru. „Skutečným iniciátorem politiky KSČ se stala Moskva, která požadovala následování sovětské linie,“ vysvětluje historik Jiří Pernes.

„V rámci komunistického bloku došlo v roce 1948 k roztržce s Jugoslávií. Stalin chtěl, aby se podobné procesy neposlušnosti neopakovaly.“

První na řadě bylo Polsko, pak Albánie a Maďarsko. Právě tamní proces s Laszló Rajkem – vysokým funkcionářem tamní obdoby komunistů, respektive Maďarské strany pracujících – měl na dění v Československu největší vliv.

Nejdřív se bránil

Bylo tam 526 zatčených, z toho přes 300 československých komunistů,“ dodává Pernes. Ovšem zatímco v Maďarsku se vyšetřování brutálním způsobem dařilo – navíc obvykle v režii sovětských bezpečnostních poradců. Klement Gottwald odmítal, že by byl obdobný problém i v Československu,“ popisují archivní dokumenty, které jsou uloženy v Moskvě.

Čtěte také

Večery s Klementem Gottwaldem a jiné zážitky Ferdinanda Peroutky

„Byl to odpůrce procesů a dobře si pamatoval situaci v Sovětském svazu 30. let. A tak se opakovaně v hlášení sovětských poradců objevovala kritika. A ani po opakovaných upozorněních na možné nepřátele uvnitř KSČ se mu ,nedostalo náležitého ocenění‘,“  dočtete se v materiálech,  které přinášejí nečekaný úhel pohledu na tehdejší dění.

„Ke zlomu ale došlo v okamžiku, kdy Gottwald našel ve své pracovně odposlouchávací zařízení. Nikdo mu nebyl schopen říct, kdo ho nainstaloval a kdo poslouchal na druhé straně. To byl moment, který ho přiměl k absolutní povolnosti vůči Moskvě,“ konstatuje Pernes. 

A tak se hledalo. Výsledkem bylo několik procesů, obžalovanými byli nejčastěji lidé židovského původu, kteří byli za války v Londýně nebo protektorátu. Nakonec se dospělo až k tajemníkovi KSČ Rudolfu Slánskému. 

Čtěte také

Gottwald a Slánský. Dvě strany téže medaile

Výsledkem byl podle historika Pernese „největší a nejkrvavější proces v celém komunistickém bloku. Moskva byla spokojená a tím tažení proti vnitrostranickému nepříteli skončilo“. Připomeňme, že na konci tohoto procesu bylo 11 trestů smrti a tři doživotí. Ironií pak zůstává, že to byli lidé, kteří před tím stejným způsobem rozhodovali o životech těch, kteří nebyli komunistickým pořádkům nakloněni.    

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli byl Klement Gottwald iniciátorem, hybatelem politicky vykonstruovaných procesů s vnitřním nepřítelem, Jiří Pernes odpovídá: „Nebyl, naopak byl proti nim, ale v praxi se ukázala jeho naprostá nemohoucnost odporovat sovětským pokynům a nakonec musel souhlasit s tím, co se stalo. Také ale věděl, že se to obrátí proti straně samotné.“ 

Celý premiérový pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.