Emil Ludvík – jazzman, který bojoval za lidská práva
Lídr jazzového orchestru, skladatel, aranžér a pianista – nebo špion, který prý v roce 1968 za vydatné pomoci Američanů prosazoval na místo československého prezidenta Josefa Smrkovského? Obojí propojuje jméno hudebního skladatele Emila Ludvíka. Jenže zatímco v prvním případě jde o prosté konstatování pravdy, ve druhém o neuvěřitelné konstrukce Státní bezpečnosti, která se o tohoto muže zajímala po celé období vlády komunistické strany.
Emil Ludvík (1917 až 2007) studoval práva a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zajímal se o jazz a v roce 1939 založil studentský Hot kvintet, jenž byl jednou z prvních improvizujících swingových skupin u nás.
Čtěte také
Po uzavření vysokých škol v listopadu 1939 se skupina zprofesionalizovala a stala se jádrem Velkého orchestru Emila Ludvíka, který začal veřejně vystupovat v květnu 1940. V obou tělesech se objevila řada významných osobností tehdejšího českého jazzu: Jan Hammer st., Miloslav Kefurt, Jiří Verberger, mezi zpěváky Václav Irmanov a později Rudolf Cortés.
Po osvobození Ludvík dokončil studia a nastoupil úřednickou kariéru v kanceláři prezidenta Edvarda Beneše; často uváděný údaj, že byl osobním tajemníkem prezidenta Beneše, Ludvík vytrvale popíral. Zároveň byl politickým komentátorem zahraničního oddělení Československého rozhlasu.
V rámci poúnorových čistek byl v říjnu 1948 zatčen a pro podezření ze špionáže ve prospěch USA a Nizozemí po určitou dobu ve vyšetřovací vazbě, pak působil v různých uměleckých, kulturních a občanských organizacích.
Čtěte také
Ludvíkovy zásluhy o český jazz tkví v profilování souborů, jež vedl a orientoval na podněty aktuální americké swingové tvorby s jejími rysy jazzového frázování, cítění, improvizace, swingující rytmiky a dobré úrovně aranžérské práce. Ludvík pracoval jako externí dramaturg ve filmu a hojně komponoval. Vedle vážné hudby psal zejména hudbu scénickou pro televizi a film.
V roce 2003 byl vyznamenán Řádem TGM za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Nikoli náhodou, roku 1968 založil Společnost pro lidská práva a byl až do jejího zákazu v roce 1969 jejím generálním tajemníkem. V roce 1977 byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a v roce 1989 zakládal Masarykovo demokratické hnutí.
Nejen o tom bude v pořadu Portréty hovořit publicista Pavel Hlavatý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
