Emil Ludvík – jazzman, který bojoval za lidská práva

7. duben 2022

Lídr jazzového orchestru, skladatel, aranžér a pianista – nebo špion, který prý v roce 1968 za vydatné pomoci Američanů prosazoval na místo československého prezidenta Josefa Smrkovského? Obojí propojuje jméno hudebního skladatele Emila Ludvíka. Jenže zatímco v prvním případě jde o prosté konstatování pravdy, ve druhém o neuvěřitelné konstrukce Státní bezpečnosti, která se o tohoto muže zajímala po celé období vlády komunistické strany.

Emil Ludvík (1917 až 2007) studoval práva a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zajímal se o jazz a v roce 1939 založil studentský Hot kvintet, jenž byl jednou z prvních improvizujících swingových skupin u nás.

Čtěte také

Po uzavření vysokých škol v listopadu 1939 se skupina zprofesionalizovala a stala se jádrem Velkého orchestru Emila Ludvíka, který začal veřejně vystupovat v květnu 1940. V obou tělesech se objevila řada významných osobností tehdejšího českého jazzu: Jan Hammer st., Miloslav Kefurt, Jiří Verberger, mezi zpěváky Václav Irmanov a později Rudolf Cortés.

Po osvobození Ludvík dokončil studia a nastoupil úřednickou kariéru v kanceláři prezidenta Edvarda Beneše; často uváděný údaj, že byl osobním tajemníkem prezidenta Beneše, Ludvík vytrvale popíral. Zároveň byl politickým komentátorem zahraničního oddělení Československého rozhlasu.

V rámci poúnorových čistek byl v říjnu 1948 zatčen a pro podezření ze špionáže ve prospěch USA a Nizozemí po určitou dobu ve vyšetřovací vazbě, pak působil v různých uměleckých, kulturních a občanských organizacích.

Čtěte také

Ludvíkovy zásluhy o český jazz tkví v profilování souborů, jež vedl a orientoval na podněty aktuální americké swingové tvorby s jejími rysy jazzového frázování, cítění, improvizace, swingující rytmiky a dobré úrovně aranžérské práce. Ludvík pracoval jako externí dramaturg ve filmu a hojně komponoval. Vedle vážné hudby psal zejména hudbu scénickou pro televizi a film.

V roce 2003 byl vyznamenán Řádem TGM za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Nikoli náhodou, roku 1968 založil Společnost pro lidská práva a byl až do jejího zákazu v roce 1969 jejím generálním tajemníkem. V roce 1977 byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a v roce 1989 zakládal Masarykovo demokratické hnutí.

Nejen o tom bude v pořadu Portréty hovořit publicista Pavel Hlavatý.

autor: David Hertl
Spustit audio