Kdyby tady nebyla železná opona, měli by i naši hudebníci větší šanci na úspěch, míní hudební publicista Vedral

Jan Hammr (1948) pocházel z hudební rodiny – maminka byla Vlasta Průchová a otcem jazzman a lékař Jan Hammr.

„Hudbu studoval a už ve svých začátcích hrál s úplnou špičkou – bez toho, aby to ale v té době vůbec tušil –, s Alanem a Mirkem Vitoušovými v Junior triu,“ popisuje host pořadu Jak to bylo doopravdy hudební publicista Jan Vedral.

Hammer začal studovat na AMU a jak sám později řekl: „Strašně jsem toužil po skládání, chtěl jsem dělat písničky. Až jsem jako devatenáctiletý kluk umluvil režiséra Bořivoje Zemana v pivnici U Jelínků a vznikla muzika k Šíleně smutné princezně.“

Hammerova americká kariéra

Po srpnu roku 1968 odjel za hranice – nejprve do západního Německa a o dva roky později do USA, kde získal stipendium na univerzitě Berkley v Bostonu, kde už pracoval i Hammerův otec. Odjezdem do Spojených států začíná i jeho hudební kariéra, protože se spojil s kapelou Mahavishn Orchestr.

Čtěte také

Velké instrumentální hity 80. let. Čech Jan Hammer zazářil s hudbou k seriálu Miami Vice

„Během pěti let existence prodala kapela přes dva milióny desek, odehrála přes 530 koncertů. Byla to největší jazzrocková kapela a zůstala jí až do současnosti,“ konstatuje Vedral.

K tomu přichází Hammerovo vlastní nahrávací studio, spolupráce s řadou hudebních hvězd, například Mickem Jaggrem a „i jeho nejslavnější skladba a práce, kterou dostal v roce 1984. Byla to hudba pro Miami Vice Theme, za kterou získal čtyřnásobnou platinovou desku, dvě ceny Grammy. Jan Hammer se stává hvězdou.“

Král přijel za rodiči

Ivan Král pocházel z Prahy, kde se narodil v roce 1948. Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že by se stal hudebníkem. Hudbu miloval a byl z generace, kterou ovlivnili Beatles. Do Spojených států se dostal prostřednictvím pracovního angažmá jeho rodičů, kteří pracovali pro ČTK.

Spolu s bratrem za rodiči přijeli jen na měsíc. Později k tomu řekl: „Už během prvních dnů ale táta naznačoval, že by bylo lepší, kdybychom vysokou školu vystudovali v Americe. Že se naučíme další jazyk a jen nám může jenom pomoct… Já ale trval na návratu, protože mám v Praze kapelu. Brácha se na mne díval, jakej jsem v*l.“

Čtěte také

Zemřel Ivan Král. Český hudebník vystupoval po boku Patti Smithové nebo Iggyho Popa

V Americe nakonec zůstal. „Jednoho dne narazil na důležitou postavu svého života – básnířku Patti Smith. Neměla vlastní kapelu, tak si Ivan řekl, že to místo zaplní.“  A nešlo jen o nějaké „zaplnění místa“. Sám na to vzpomínal: „Když jsem se octl na pódiu s Patti Smith, byl to jednoznačně úlet. Nic podobného jsem nikdy neviděl ani neslyšel, natož abych to hrál. A podobně to měla většina lidí. Ale ona měla v sobě magii okamžiku.“   

Hudební angažmá Ivana Krále se dál rozšiřovalo. „Hrál s celou plejádou tehdejší scény, například s Davidem Bowiem. Iggy Poppovi dělal kapelníka a dokonce se o něj i staral. A to přesto, že se ocitnul ve špíně 70. a 80. let minulého století, kdy byl New York plný heroinu a Iggy Popp nehrál svoje koncerty nikdy střízlivý,“ popisuje Vedral.

A dodává, „Přestože dnes vnímáme Ivana Krále jako zakladatele punkové scény, on byl a zůstal takovým slušným a poslušným chlapcem. Stejným, jako byl v dětství. A po koncertech taky vždy odcházel domů.“

Listopad 1989

Po listopadu 1989 se oba – Jan Hammer i Ivan Král – do země vrátili. „V 90. letech se přirozeně stali hvězdami, dokázali to a věděli něco víc. Jan Hammer vytvářel například znělky pro TV Nova a Ivan Král se stal producentem. Všechny učil, že je třeba pořád zkoušet, zkoušet a zkoušet. Pořád pracovat,“ vzpomíná Vedral.

Čtěte také

Iggy Pop byl tak trochu šílenec, vzpomíná světoznámý hudebník Ivan Král

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli se čeští muzikanti-emigranti, prosadili ve světové hudbě, host pořadu hudební publicista Jan Vedral odpovídá: „Ano, prosadili. Bylo důležité, že emigrovali a dostali se do centra dění v New Yorku, kde tehdy měli šanci uspět. Ani jeden z nich nebyl tou superhvězdou pod reflektory, nejsou to Patti Smith, není to Iggy Popp. Ale byli to skvělí hráči a producenti.“

„Ten příběh českých muzikantů, kterým se daří za hranicemi, pokračuje v osobě Ondřeje Pivce, který se účastnil nahrávek, které získaly Grammy. Kdyby neexistovala železná opona, tak by měli určitě i větší šanci uspět ve světě. Ale pro většinu z nich ta možnost neexistovala.“ 

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.