Ekonom Hampl: Návrhy NERVu mají vyslat signál, že se dá se státním dluhem ještě něco dělat a nemusí to pak být tak bolestivé

Čtěte také

Potřebujeme vyšší nezaměstnanost. Centrální banka musí dát ekonomice studenou sprchu, uvažuje ekonom Bureš

Ekonomové přišli s několika návrhy, jak snížit strukturální deficit a nespadnout na úroveň zemí, jako je Řecko nebo Itálie. Patří mezi ně například snížení budoucích výdajů důchodového systému, zrušení slev na jízdném zavedených v roce 2018, zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku, snížení podpory v nezaměstnanosti, nezavádění příspěvku k důchodu za vychované děti a další.

Podle ministra práce sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by snížení podpory v nezaměstnanosti nejen ušetřilo státu peníze, ale také by pomohlo rozhýbat trh práce.

Problém strukturálního deficitu si táhneme z minulosti velký a my ho takto jenom zvětšujeme.
Mojmír Hampl

„ČR má nejnižší nezaměstnanost z celé EU. Máme stále velmi vysokou poptávku po pracovnících na pracovním trhu. Jde skoro o 300 tisíc lidí. Myslím si, že v tento okamžik je na místě snížit míru podpory, sníží třeba i rychlost klesání podpory v jednotlivých měsících. Člověk by tak třeba jeden až dva měsíce podporu čerpal pro to, aby si našel novou práci a stát mu skutečně pomohl, ale nikoliv, aby byl podporován pět až šest měsíců v takové míře, jako je teď,“ říká Jurečka.

Čtěte také

Ivan Štern: Nízké daně jako projev politické nedostatečnosti

Budoucí plány ministra Jurečky schvaluje i člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Havránek, který ale za ještě důležitější bod návrhu považuje reformu důchodů.

„Důchodový systém se musí změnit, jinak ten rozpočet dlouhodobě bude opravdu zkrachovalý a nebudou stačit nějaké parametrické změny. Samozřejmě když půjdeme do důchodu všichni v 90 letech, tak tím se to vyřeší, ale bude třeba reagovat na to, že ten průběžný systém byl vyvinut v situaci, kdy lidé měli čtyři až pět dětí, a dnes máte porodnost hluboce pod dvěma, možná ne už tak hluboce u nás, ale stále to nemůže fungovat,“ vysvětluje Havránek.

Zrušení příspěvku za výchovu dítěte?

Všechny návrhy předvedené ekonomy vládě jsou silně nepopulární a otázkou bude, zdali je vláda přijme. Podle Hampla nejspíš neschválí všechny, přesto ale na některé přistoupí.

Čtěte také

Ženám je třeba přistřihnout peníze na přepych, cituje kněz raného církevního spisovatele Kléménse

„On je to seznam možností a bude na politické elitě, které si vybere a které bude chtít realizovat. Díky tomu, že zároveň v NERVu působím, tak nemůžu mít odstup, protože jsem součástí týmu, který to připravoval, v každém případě jsem z toho měl docela dobrý pocit. Zdá se mi, že jsme tam dali asi vše, co se dá vymyslet,“ míní Hampl.

Jedním z dalších poměrně razantních návrhů je zrušení již připraveného příspěvku k důchodu za vychované děti. Ženy obecně mají dlouhodobě nižší důchody právě kvůli tomu, že část svého života věnují výchově dítěte a příspěvek jim tak měl tuto finanční ztrátu nahradit. Navíc jde o krok, který nebude podporovat ženy v porodnosti, která je, jak zmínil Havránek, v dnešní době velmi nízká a je potřeba, aby se navýšila.

Česká republika má tempo nárůstu dluhu jedno z největších v EU.
Mojmír Hampl

„Je to jen doporučení, které stejně nebude vyslyšeno. Je již odsouhlaseno a bude aplikováno. Jediné, na co upozorňujeme, je, že je to pokračování v té salámové metodě zvyšování výdajů a snižování příjmů, protože výchovné samo o sobě od příštího roku dál bude znamenat výdaje 20 miliard ročně a k tomu samozřejmě valorizace. Problém strukturálního deficitu si táhneme z minulosti velký a my ho takto jenom zvětšujeme,“ říká Hampl.

Pád jako u Itálie?

Česku za letošek narostl státní dluh o 425 miliard na dva biliony a 890 miliard korun. Výše zadlužení podle Hampla roste extrémně rychle a to je ten největší problém.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Fialovy toulavé boty a domácí dluh

„Když se podíváte na výhledy do roku 2024, tak ČR má tempo nárůstu dluhu jedno z největších v EU. Určitě to není tak, že situace Itálie nás čeká zítra, ale jsme blízko cestě, která by toto mohla připomínat a ze které je obtížný návrat. Proto nakonec ty návrhy NERVu mají vyslat signál ‚ještě se s tím dá něco dělat‘ a nemusí to být pak neskutečně bolestivé jako v případě zemí, které opravdu spadly na dno,“ dodává Hampl.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.