Potřebujeme vyšší nezaměstnanost. Centrální banka musí dát ekonomice studenou sprchu, uvažuje ekonom Bureš

V posledních měsících rostou ceny kam se podíváte. Na vině přitom nejsou jen drahé energie a vstupní suroviny.

Čtěte také

Samostatně žijící senior ve velkém bytě nemá nárok na pomoc od státu, míní redaktorka Zlámalová

„Zprostředkovaně si to vyrábíme sami. Jde to vidět například na cenách textilu, které rostou rychleji než by dokázaly ospravedlnit energetické vstupy. Nebo na cenách služeb, které také rostou rychleji, než by se dalo vysvětlit dražšími pohonnými hmotami,“ je přesvědčen Bureš.

Inflaci se podle něj podaří zkrotit teprve ve chvíli, kdy začnou být rostoucí ceny pro část domácností problém.

„Neexistuje jednoduchá cesta. Pokud chce ČNB zpomalit hospodářství, tak vlastně potřebuje dostat nezaměstnanost na trošku vyšší úroveň. Bez toho to nejde. Centrální banky nemají jinou možnost než dát ekonomice studenou sprchu,“ míní ekonom.

Centrální banka musí dát ekonomice studenou sprchu.
Jan Bureš

I proto vláda chystá například úsporný energetický tarif, který by měl domácnostem alespoň částečně kompenzovat vysoké ceny energií.

„Ta myšlenka se mi líbí. Za sebe bych viděl prostor k tomu zacílit ji na nižší příjmové skupiny. Je tady samozřejmě snaha motivovat populaci k energetickým úsporám, ale speciálně nižším příjmovým skupinách je třeba pomoci o něco víc,“ hodnotí dosavadní podobu návrhu Bureš.

Hypoteční trh

Koupě nemovitosti je mezi Čechy v posledních letech považována za dobrou ochranu úspor. I hypoteční trh ale na zdražování a inflaci reagoval. Objemy hypoték meziročně klesly o 60 procent.

„Myslím, že ta poptávka bude slabší a slabší, protože vyšší úrokové sazby udělají své. A na trhu jsou možná i lepší nástroje, jak stávající inflaci ošetřit.“

Bude to pro řadu domácností skutečně těžké. A určitě naroste podíl nesplacených úvěrů.
Jan Bureš

„V Česku vládne takové zmatení pojmů: Řada lidí zaměňuje spekulace a investice. Protože investici musíte poměřovat vůči výnosu, který vám přináší. Tím výnosem je nájemné – například v Praze je to ročně kolem dvou až tří procent. V porovnání s pěti až šesti procenty z českých vládních dluhopisů je to relativně nízké,“ vysvětluje ekonom.

Ceny nájmů naopak stále rostou poměrně pomalu.

„Míříme směrem k vyššímu podílu nájemního bydlení na trhu. Trochu problém je, že se málo staví. Je tady opravdu slabá nabídka. Pokud ale máte dostupné nájemní bydlení, tak si myslím, že není až takový problém, aby se lidé mentálně přeorientovali z jednoho typu bydlení na druhé,“ věří hlavní ekonom Patria Finance.

Čtěte také

Jako by dnes platilo: Kdo nezdražuje, okrádá rodinu, hodnotí českou inflaci komentátor Pečinka

Sám přitom v následujícím období očekává, že přibude lidí neschopných splácet své závazky.

„Pro řadu domácností to bude skutečně těžké. A určitě naroste podíl nesplacených úvěrů – ale nemělo by to být pro bankovní sektor nějak zásadní. Všechno samozřejmě směřuje k tomu, že části populace, která se bude velice složitě vypořádávat s vysokou inflací, eventuálně s novou fixací hypoték, bude potřeba cíleně pomoci,“ uzavírá ekonom Jan Bureš.

Poslechněte si celý rozhovor Václava Pešičky. Dozvíte se také, jestli podle jeho názoru dělala Česká národní banka dostatek pro to, aby inflaci dostala pod kontrolu, nebo jakou očekává reakci trhů na nové složení bankovní rady a na nového guvernéra.