Ekologické spolky pomáhají projekty vylepšovat, jejich vyloučením se stavební řízení nezrychlilo, říká Kolínská ze Zeleného kruhu

6. březen 2023

Ekologické spolky chtějí mít silnější slovo při povolování staveb. Ochrana krajiny je z jejich pohledu nedostatečná a účast veřejnosti na povolovacím procesu se má vrátit do podoby, v jaké byla před rokem 2018. „Naším cílem je vrátit možnost, aby se spolky mohly hlásit do řízení, kde se rozhoduje o umístění středně velkých staveb, kvůli kterým se kácí stromy nebo se zasazují do zelených ploch, kde žijí chráněné druhy,“ říká Petra Kolínská ze sdružení Zelený kruh.

„I ekologické spolky mají zájem na tom, aby se stavební řízení urychlilo a povolování staveb, které preferujeme, šlo rychleji. Přijde nám nepřijatelné, aby se větrná elektrárna povolovala 15 let. A pokud jde o zdržování – už čtyři roky tu účast spolků nemáme a nic se nezrychlilo,“ upozorňuje.

Čtěte také

V současnosti mají občané garantované právo vyjadřovat se jen k těm největším stavbám, jako jsou elektrárny, spalovny nebo velké dopravní stavby, jako jsou dálnice a železnice.

Vládní poslanci předložili návrh, který vychází spolkům vstříc, podle Kolínské ale nedostatečně. Spolky by se podle něj mohly vyjadřovat jen v řízeních, kde by se jednalo o kácení stromů či ohrožení zvláště chráněných druhů.

„To podle nás nestačí, protože třeba v zákoně o ochraně přírody a krajiny je těch hodnot, které se mají chránit, mnohem víc. Typicky je to nevratný zábor zemědělské půdy, ochrana hospodaření s vodami či ochrana krajinného rázu. To se do pozměňovacího návrhu nevešlo,“ podotýká.

Z historie víme, že u řady projektů došlo k reálnému zlepšení.

Od účasti spolků v řízeních si mimo jiné slibuje to, že investoři budou své projekty připravovat s většími ohledy k životnímu prostředí. Spolky navíc mohou do řízení vnést detailní místní znalost, kterou investor či úřad nemusí mít.

„Z historie víme, že u řady projektů došlo k reálnému zlepšení. Není to jen o tom, zda něco bude, nebo nebude, ale i jaká bude kvalita výsledného provedení. Řadu přírodních hodnot se spolkům podařilo opravdu zachránit,“ zdůrazňuje Kolínská.

Místo úlevy problémy

Poukazuje přitom na to, že stavební úřady jsou často přetížené a pozornost, kterou mohou žádostem věnovat, je omezená. „Pokud se orgán ochrany přírody a krajiny nestihne v relativně krátkém termínu vyjádřit, tak se má bez dalšího za to, že souhlasí. Říká se tomu fikce souhlasu, i proto je kontrolní role spolků čím dál víc potřeba,“ argumentuje.

Místní spolky se často staví k novým stavbám negativně. Pokud ale investor nedokáže přesvědčit místní, tak je něco špatně.

Spíše než úlevu to prý investorům paradoxně přináší problémy, protože tím nemají jistotu, že je projekt připraven z hlediska zákona správně. „Nemáte tam tu garanci úřadu, že to viděl a schválil. Jste ve velké nejistotě, aby se za rok neukázalo, že to rozhodnutí nemělo být vůbec vydáno,“ dodává Kolínská.

Čtěte také

Připouští, že místní spolky se často staví k novým stavbám negativně – zároveň ale platí, že pokud investor nedokáže přesvědčit o prospěšnosti projektu místní, tak je něco špatně, anebo by se měl snažit dřív, než přinese zpracovaný projekt na stavební úřad.

Za příklad dává novou výstavbu na pražském Smíchově, kde Kolínská vystupovala v roli náměstkyně primátorky. Proti výstavbě na místě bývalého nákladového nádraží se ozvala místní komunita.

„S projektem jsem se seznámila a přišlo mi to jako nedorozumění, protože byl na pražské poměry velmi progresivní a ohleduplný. Vyzvala jsem investora, aby se s místními sešel a projekt projednal. Bylo to pět minut po dvanácté, ale investor do toho šel, projekt upravil a pak už se do těch řízení nikdo nepřihlásil. Byla to pro něj velmi cenná zkušenost,“ popisuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.