Edward Lucas: Invaze na Ukrajinu nám otevřela oči. Němci už ale zase upadají do spánku

22. duben 2022

Západní státy dlouhá léta ignorovaly a podceňovaly významné signály ruské rozpínavosti. Událostí, které nám měly otevřít oči, bylo podle britského novináře a spisovatele Edwarda Lucase několik. Problém je, že jsme oči pokaždé zase zavřeli. „Mám obavu, že přestože veřejné mínění v zemích, jako je Česká republika, Slovensko, Polsko nebo baltské státy, je zcela probuzené, tak spatřuji náznaky, že Němci už zase upadají do spánku,“ varuje v Interview Plus.

„Považuji to za směsici ignorantství, arogance, bojácnosti a chamtivosti. Součástí problému je, že lidé v západní části Evropy nikdy dobře nechápali historii a geografii zemí ležících za železnou oponou. A to vede lidi k tomu, že dělají špatná rozhodnutí,“ pokračuje bývalý vedoucí mezinárodní sekce týdeníku Economist.

Čtěte také

Po roce 1991 se prý přání stalo otcem myšlenky a většina zemí západní Evropy si začala Rusko představovat jako kapitalistickou a demokratickou zemi, byť s jistými nedostatky, a rozvíjely s ním obchodní vazby bez ohledu na bezpečnostní a geopolitický rozměr věci.

„Bylo to třicetileté období požitkářství a naivity. Výsledkem toho je, že miliony Ukrajinců mají poničené životy a tisíce Ukrajinců o život přišly. Jsem přesvědčen, že účet za tohle všechno by měl přistát na stole západní Evropy,“ zdůrazňuje.

Splátka za pohodlný život

Ruské plynovody, před kterými prý už v 80. letech varoval americký prezident Ronald Reagan, podle Lucase neexportují jen molekuly plynu, ale také korupci, což byl vždy úspěšný ruský a předtím sovětský prostředek pro šíření vlivu.

„Frustrující na tom je, že nás nikdo nenutil to dělat. Nebyly žádné tanky, které by jezdily po Unter den Linden a nutily Němce kupovat ruský plyn. Ne, udělali jsme to jen kvůli tomu, že jsme byli chamtiví. Byl to levný plyn, tak proč ne?“ ptá se Lucas.

Němcům bych rád řekl, že je potřeba zaplatit za to, že třicet let žili velmi pohodlný život.
Edward Lucas

Přerušení dodávek plynu z Ruska by znamenalo ošklivý ekonomický zásah, přídělový systém a tvrdá omezení. I to by se ale dalo zvládnout, jak ukazuje příklad baltských států, v nichž žil po jejich osamostatnění.

Čtěte také

„Všichni jsme na sobě měli lyžařské oblečení i uvnitř, protože prostě nebylo žádné topení. Plyn, který byl k dispozici, byl přednostně dodáván do nemocnic, domovů důchodců a na vaření v domácnostech. A vydrželi jsme to, přestože to bylo velmi nepříjemné,“ popisuje.

„Lidé to dokážou překonat, koneckonců to právě nyní dělají na Ukrajině. Němcům bych rád řekl, že je potřeba zaplatit za to, že 30 let žili velmi pohodlný život,“ dodává.

Chyby minulosti

Nyní je podle Lucase třeba vybudovat zcela novou bezpečnostní architekturu Evropy, ovšem nevidí k tomu dostatek vůle v zemích typu Německa, Itálie nebo Francie, o níž má dlouhodobě obavy.

Čtěte také

„Když řeknete Francouzům, že musí bránit pravidla mezinárodního pořádku, která jim zajistí bezpečnost, svobodu a prosperitu, tak vám řeknou: ‚No, ale my se necítíme bezpeční, svobodní ani blahobytní. Máme pocit, že náš životní standard se snižuje, bojíme se kriminality, imigrace, sociálního napětí a dalších věcí‘,“ uvádí Lucas.

Pro antiestablishmentové nálady ve francouzské společnosti má přitom pochopení, jde o důsledek našeho vlastního zanedbání a přehlížení ekonomicky znevýhodněných oblastí.

Nikdo nás nenutil dělat stupidní, sobecká, krátkodobá rozhodnutí. Udělali jsme je, protože jsme byli arogantní, chamtiví a hloupí.
Edward Lucas

„Nikdo nás nenutil přehlížet sociální soudržnost. Nikdo nás nenutil dělat všechna tato stupidní, sobecká, krátkodobá rozhodnutí po roce 1991. Udělali jsme je, protože jsme byli arogantní, chamtiví a hloupí. Výsledkem je, že naše bezpečnost je ohrožena a naši nepřátelé využívají slabosti, které jsme my sami vytvořili,“ konstatuje.

Musíme vystoupit ze své komfortní zóny, pomoci Ukrajincům a přičinit se o to, aby vyhráli.
Edward Lucas

Evropa podle něj musí vystoupit ze své komfortní zóny a dělat pro Ukrajinu mnohem víc než jen posílat peníze či mluvit o rychlejším přijetí do Evropské unie. Ukrajinští zástupci by se prý například měli mít možnost účastnit unijních jednání či schůzí Evropského parlamentu a ukrajinským uprchlíkům by se mohl otevřít program Erasmus.

„Ukrajina bojuje za naši svobodu a je mimo tuto komfortní zónu. Musíme vystoupit ze své komfortní zóny, pomoci Ukrajincům a přičinit se o to, aby vyhráli,“ zdůrazňuje a dodává: 

„Když Ukrajina vyhraje, budeme bezpečnější. Když prohraje, jsme ve velkém nebezpečí. Ukrajinci platí hroznou cenu teď. Ale když prohrají, my zaplatíme cenu ještě hroznější.“

Jsou dnes v Evropě silní lídři? A může Čína zastavit válku na Ukrajině? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související