Do železnice musíme investovat bilion korun, jinak budeme v Evropě kruhovým objezdem, říká bývalý šéf Českých drah

3. srpen 2020

Na českých železnicích v červenci došlo k sérii mimořádných událostí, několik z nich skončilo tragicky. Proč k tomu dochází? „Je nedostatek strojvedoucích a technického personálu, dále nedokonalé zabezpečovací zařízení a dlouhodobě zanedbaná kapacita železnic, a to zejména na hlavních tratích,“ vysvětluje v Interview Plus bývalý ředitel Českých drah Emanuel Šíp.

Šíp připouští, že strojvedoucí jsou často přetížení, protože často přecházejí z jedné směny u jednoho dopravce na další u jiného: „Řešení není jim to prostě zakázat, jinak se rozlučte se spoustou vlaků. To je problém, který vykvetl do strašlivé podoby,“ zdůrazňuje dopravní expert.

Čtěte také

Věkový průměr strojvedoucích se pohybuje okolo 45 let, jediným řešením je proto investovat do vzdělávání nových řidičů. Vedle lidských zdrojů ovšem stát podle Šípa zanedbává i železnici, a to nejméně posledních 15 let.

„Panovala představa, že železnice je něco zastaralého, nefunkčního a nepotřebného. Pak přišla ekonomická krize a v roce 2011 tehdejší ministr dopravy Vít Bárta zastavil všechny přípravy investičních akcí, které se pak nehnuly několik let. Jsme ve stavu, kdy třeba i jsou peníze, ale nejsou projekty,“ dodává předseda dopravní sekce Hospodářské komory.

Kdybychom každý rok investovali zhruba 40 miliard korun do vysokorychlostních tratí, po 20 letech bychom prý dostali skutečně funkční síť.

Čekají nás velké úkoly a už to nejde jako dosud flikovat, záplatovat a příštipkařit, jako jsme to viděli u dálnic a koridorů.
Emanuel Šíp

Černá ovce Evropy

Ministr dopravy Karel Havlíček (za hnutí ANO) zatím slíbil v příštích letech investovat desítky miliard do zabezpečení vlaků a tratí systémem ETCS.

Čtěte také

Ten dokáže zastavit vlak, pokud vjede na nesprávnou kolej, případně sníží jeho rychlost, náklady na jeho zavedení ale Šíp odhaduje na 50 miliard korun. Zabezpečení jediného vozidla vyjde na 8 až 20 milionů korun.

Kromě dalších úprav na železnici je pak také třeba investovat do vysokorychlostních tratí – celkem bilion korun v příštích 20 až 30 letech, odhaduje Šíp. „Jinak budeme černou ovcí v Evropě, silniční doprava se zahltí. Z Berlína do Vídně už se dnes jezdí rychleji přes Norimberk než přes Prahu. Budeme kruhovým objezdem, nemocným mužem na Vltavě,“ glosuje.

Šíp zdůrazňuje, že s opatřeními je třeba začít ihned – všechny problémy jsou prý dobře známé a trvají léta. Ovšem náprava zanedbané údržby a odstranění rizikových míst na tratích podle něj vyjde na 10 až 20 miliard korun.

„Potom by mohl vzniknout levný systém, kdy se pracuje preventivně a chyby se odstraňují hned na začátku. Ale bez peněz to nejde a objíždění problémových míst nemá smysl,“ upozorňuje.

Poslechněte si celé Interview Plus o problémech na českých železnicích.

Související