Deutsche Welle: Bují rasismus i mezi německými policisty?

12. červen 2020

V době vlny protestů, které otřásají USA, chce německá vláda zahájit studii, která by zkoumala míru rasismu mezi německými policisty. Informuje o tom zpravodajský server Deutsche Welle.

Studie je teď ve fázi konceptu, pracují na ní odborníci z ministerstev spravedlnosti a vnitra. K tomuto kroku se odhodlali jen několik dní poté, co spolupředsedkyně německé sociální demokracie Saskia Eskenová prohlásila, že v německých bezpečnostních složkách bují latentní rasismus.

Čtěte také

Jiní politici, včetně například ministra vnitra Horsta Seehofera nebo ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtové ale taková tvrzení rozporují. Konzervativec Friedrich Merz, který se uchází o post šéfa křesťanských demokratů, dokonce varoval před srovnáváním situace ve Spojených státech a v Německu.

Deutsche Welle připomíná, že německé zákony výslovně zakazují jakoukoli diskriminaci kvůli genderu, původu, rase, jazyku nebo víře a politickým názorům. V minulosti však soud také rozhodl, že na barvu kůže může být brán ohled v případě, kdy má policie konkrétní signály, že lidem s tmavší pletí jsou někde udělovány tresty disproporčně častěji.

Ministerstvo vnitra se hodlá zaměřit také na státní správu, i tam chce odhalit příznivce krajní pravice, doplnil na Plusu zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Václav Jabůrek.

V německých státních službách pracují více než tři miliony Němců, mezi nimi ale bylo podle Jabůrka několik desítek extremistů. „Podle informací deníku Süddeutsche Zeitung za tímhle zanedbatelným výsledkem stojí byrokratické překážky. Tajné služby totiž narazily na problém: nenašly jediný právní důvod, který by to šetření umožňoval. Kontrarozvědka se mohla zaměřit jen na lidi, kteří žádali o bezpečnostní prověrku nebo zbrojní pas, protože u těch to zákon dokonce vyžaduje. Naprostá většina úředníků se ale nijak nekontrolovala a vláda tak o problému stále nemá přehled," shrnuje Jabůrek.

Harry Potter a debata o transsexualitě?

Přestaňte nakupovat knížky a sledovat filmy o Harrym Potterovi, vyzvala editorka největší fanouškovské stránky o čaroději z Bradavic. Reagovala tak na nedávné komentáře autorky této fantasy ságy, spisovatelky J. K. Rowlingové v debatě o transsexualitě. Aféře se věnuje britský deník The Telegraph.

Čtěte také

Melissa Annelliová vede fanouškovskou stránku Děravý kotel, která se jmenuje podle hostince v kouzelnickém světě Harryho Pottera. Komentáře Rowlingové na adresu transgender komunity jí prý zlomily srdce. Kritika Rowlingové začala poté, co zkraje tohoto měsíce britská spisovatelka na sociální sítě mimo jiné napsala, že pokud neexistuje pohlaví, maže to realitu žen po celém světě.

Rowlingová se totiž na sociálních sítích podivovala nad tím, proč se pod jedním z příspěvků píše o menstruujících lidech a ne rovnou o ženách. Napsala také, že mluvit pravdu neznamená nenávidět. V eseji, kterou na své komentáře navázala, spisovatelka mimochodem odhalila, že má zkušenost s násilím v manželství, a že byla v mládí terčem sexuálně motivovaného útoku, píše Telegraph.

Trápení člověka nicméně neospravedlňuje ubližovat jiným, reagovala na slova Rowlingové editorka Annelliová. Od komentářů spisovatelky na adresu transsexuální komunity se distancovali také herci Daniel Radcliffe - filmový představitel Harryho Pottera, nebo Eddie Redmayne, který ztvárnil hlavního hrdinu ve snímku Fantastická zvířata z totožného prostředí kouzelnického světa.

Transsexuály na sociálních sítích už také podpořila herečka Emma Watsonová  filmová Hermiona. Podle ní jsou trans lidé prostě těmi, kým se cítí být. A podle Watsonové si zaslouží žít život bez toho, aby to někdo ustavičně zpochybňoval anebo jim říkal, že nejsou těmi, kým se cítí být.

99 let od masakru v Tulse

Požadavky na rasovou rovnoprávnost jsou odedávna součástí americké historie. Začetl se do ní list The Washington Post. Když minulý měsíc v Minneapolisu zemřel Afroameričan George Floyd poté, co mu policista klečel na krku, obletěla svět zpráva o jeho smrti jen pár dní před výročím 99 let od masakru v Tulse. Tehdy zemřelo na 300 lidí poté, co davy bělochů vypálili černošskou čtvrť.

Čtěte také

Byl to jeden z největších záchvěvů rasového násilí v americké historii. Tulsa a Minneapolis jsou epizody, které završují skoro celé století tvrdých bojů za lidská práva. A není tomu konec, poznamenává americký list. Ozvěny protestních hlasů z minulosti v porovnání s fotografiemi ze současnosti podtrhují, kolik práce je v tomto ohledu ještě potřeba udělat.

Smrt George Floyda nabízí dnes další, byť tragickou příležitost k tomu pokračovat v nevyzpytatelném procesu změn, který započal už velmi dávno. Nikdo nemůže vědět, jestli to tentokrát bude jiné. Víme jen, že protestní hlasy v minulosti vkládaly své naděje do budoucnosti. A dnešní demonstranti trvají na tom, že budoucnost je právě teď - uzavírá The Washington Post.

Poslechněte si celý přehled tisku v audiu.

autoři: Martina Mašková , Ondřej Klapal , Matěj Skalický , Václav Jabůrek
Spustit audio

Související