Jen málo příběhů vzbuzuje tolik emocí, jako pokus členů Ukrajinské povstalecké armády (UPA) probít se po konci druhé světové války z Ukrajiny na Západ.

Byl komunistickým ministrem školství na přelomu 50. a 60. let a mužem, který se v 70. a 80. letech pokoušel o vědecký výzkum psychoenergetiky. 

Ojedinělá akce tří československých pilotů z března 1950 vešla do dějin mezinárodní letecké dopravy. Přes bezpečnostní opatření se jim podařilo změnit směr letu 3 letadel.

Koncem 60. let v tehdejší československé společnosti vrcholily snahy o uvolnění režimu a o prosazení změn. Předzvěstí reformního procesu byla i strahovská demonstrace.

Nedostatek určitého zboží byl v letech socialismu častý. Mohlo za to centrální plánování a malá ochota vedení národních podniků, aby se opravdu „podnikalo“.

Je to jeden z nejvypjatějších okamžiků našich moderních dějin: prezident Emil Hácha odjíždí 14. 3. 1939 do Berlína, aby s Adolfem Hitlerem mluvil o budoucnosti republiky.

Jeden z mnoha pokusů obyvatel Československa o překonání přísně střežené západní hranice a útěk do svobodného světa se odehrál brzy ráno 27. 5. 1970. Byl velmi netradiční.

Český cestovatel Ladislav Pařízek byl 21. května 1959 prvním bělochem, který spatřil skutečný pramen řeky Niger. Rodák z Českých Budějovic měl dobrodružství v krvi.

Sedmdesát až devadesát milionů korun ročně vynakládalo Československo, ovládané komunistickou stranou, mezi lety 1951 až 1988 na rušení „štvavých“ rozhlasových stanic.

V pátek 18. května 1923 bylo u nás zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání. Československo se po Británii stalo druhou evropskou zemí, v níž rádio pravidelně vysílalo.