Bývalý europoslanec Telička: Macron prokázal politickou odpovědnost a odvahu
S Evropskou unií spojil většinu své kariéry. „K obrovskému skoku nedochází, byť nárůst je znatelný,“ komentuje podnikatel a bývalý europoslanec Pavel Telička nárůst krajně pravicových sil. „Je to ale zdvižený prst.“ Může zastoupení této politické základny v Evropském parlamentu uplatnit vliv na hlavní strategické záměry EU?
Čtěte také
Francouzský prezident Emmanuel Macron rozpouští Národní shromáždění poté, co jím založená strana Obnova utrpěla v evropských volbách zásadní porážku – nacionalistické Národní sdružení získalo přes 30 procent hlasů. „Macron prokázal svou úroveň hned v několika směrech,“ komentuje také náš bývalý eurokomisař Telička.
„Vzal odpovědnost do značné míry na sebe a uznal, jaká je momentální situace. Myslím, že ať se nám to líbí, nebo ne, je to fér. Doufejme, že má připravenou strategii, která je promyšlenější a vidí dál než jen za jeden volební den,“ dodává v Osobnosti Plus.
Zdvižený prst pro Evropu
Dokáže si představit podobnou situaci v domácím kontextu? A k jakým výsledkům může vést tento politický tah? „V celoevropském kontextu dopadly volby dobře, tedy pro proevropské strany,“ odpovídá.
Čtěte také
Nejsilnější středopravé uskupení zůstává, současně ale posiluje krajní pravice. Měl by to být výrazný signál pro orgány Unie? „Je to zdvižený prst,“ myslí si. Dovede si ale představit, že „tlak těchto extrémů bude možná paradoxně působit větší jednotu koalice, která se začne formovat“.
„K nějakému obrovskému skoku nedochází, byť nárůst je znatelný,“ tvrdí. Zároveň se ptá, jakou politickou odvahu bude mít koalice, nebo jestli nebude slevovat ze svých cílů pod tlakem krajní pravice nebo populistických hnutí. To vše se ukáže v dalších týdnech a měsících, uvažuje.
Celoevropské, nebo národní volby?
V některých zemích dominovala národní témata, jinde spíše ta evropská. Zřejmým signálem evropských voleb je ale už teď zpráva o značné nespokojenosti napříč Evropou, říká Telička.
Čtěte také
Reflektuje přitom jistou politickou krizi, nespokojenost částí občanů a voličů s vlastní životní úrovní nebo směřováním EU. „Unie není schopna oslovit zklamané voliče nebo řešit palčivé problémy,“ domnívá se.
Tuto dynamiku vidí bývalý poslanec Evropského parlamentu napříč celou Unií a evropské instituce by ji měly brát vážně.
Uspěla však krajní pravice v jiné zemi tak zásadně jako ve Francii? Host Barbory Tachecí komentuje situaci v Německu nebo Nizozemsku, pozornost obrací také ke středoevropskému prostoru. Na Slovensku se na první volební příčce umístila opozice. Je to příslib do budoucna? Poslechněte si celou Osobnost Plus.
Související
-
Karel Hvížďala: Paradoxy volební kampaně do Evropského parlamentu
Témata voleb do europarlamentu jsou obrana, migrace a energetická nezávislost. Posloucháme-li výroky našich kandidátů, zjistíme, že v Bruselu chtějí jít proti proudu.
-
Jiří Pehe: Volby do Evropského parlamentu mohou otřást domácí politickou scénou
Po uplynutí lhůty pro podání kandidátních listin pro volby do Evropského parlamentu víme, že o křesla v Evropském parlamentu se chce utkat 19 politických stran a 11 koalic.
-
Záznam Superdebaty Evropské volby 2024
Superdebata hlavních favoritů voleb do Evropského parlamentu stanovených průměrem dosavadních průzkumů. Debatu na Vysoké škole ekonomické moderoval Jan Pokorný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.