Jiří Pehe: Volby do Evropského parlamentu mohou otřást domácí politickou scénou
Po uplynutí lhůty pro podání kandidátních listin pro volby do Evropského parlamentu víme, že o křesla v Evropském parlamentu se chce utkat tentokrát 19 politických stran a 11 koalic. Celkově je to o deset politických subjektů méně než v minulých erurovolbách.
Volby do Evropského parlamentu jsou vnímány jako volby druhého řádu. Tomu odpovídá i relativně malá volební účast. V minulých volbách činila necelých 29 procent.
Čtěte také
Přesto by bylo chybou letošní volby podceňovat. Konají se v rozjitřené atmosféře, k níž přispívá ruská agrese na Ukrajině, klimatická krize, masová migrace, nespokojenost s evropskou zemědělskou politikou nebo růst vlivu populistů v některých evropských zemích.
V České republice se volby navíc konají krátce poté, co uplynula zhruba polovina mandátu současné vlády. To samo o sobě znamená, že se opozice pokusí z eurovoleb udělat cosi jako referendum o současné vládě.
Záměry Miroslava Kalouska
K tomu bude přispívat i skutečnost, že voličské základny českých opozičních stran – hnutí ANO a hnutí Svoboda a přímá demokracie – tvoří převážně lidé, kteří se o evropská témata zajímají spíše okrajově. Opoziční hnutí vědí, že svoje voliče dostanou k volebním urnám převážně jen s pomocí mobilizace proti současné vládě.
Čtěte také
Průzkumy napovídají, že hnutí ANO by mělo v eurovolbách zvítězit, jeho volební výsledek bude ale hodně záviset na volební účasti. ANO i SPD jsou v tomto směru v nevýhodě ve srovnání zejména s hnutím Starostů a nezávislých a Pirátskou stranou, protože jejich voliči jsou silně proevropští, a budou tedy mít motivaci se voleb zúčastnit.
Velkou neznámou je koalice Spolu. Tři strany, které ji tvoří, se v zájmu udržení značky Spolu nakonec rozhodly kandidovat společně, ačkoliv mezi nimi právě ve vztahu k evropským tématům panují nemalé rozdíly.
TOP 09 a lidovci jsou proevropské politické subjekty. V Evropském parlamentu patří k proevropským evropským lidovcům. Spíše euroskeptická ODS je členem frakce Evropští konzervativci a reformisté, v níž spolu s ní zasedá kupříkladu polská nacionálně-konzervativní strana Právo a spravedlnost nebo Bratři Itálie, kteří v Itálii vedou současnou konzervativně-nacionalistickou vládu.
Čtěte také
Proevropští voliči, kteří dají kandidátce Spolu své hlasy, protože budou chtít podpořit kandidáty TOP 09 a lidovců, se zároveň budou muset smířit s tím, že podpoří euroskeptiky z ODS, kteří stojí v čele společné kandidátky. A naopak. Mnozí se mohou nakonec rozhodnout, že budou raději hlasovat pro čitelnější politický subjekt.
Jisté je, že bude-li výsledek koalice Spolu horší, než jaký očekávají jednotlivé strany, které ji tvoří, může dojít k politickému zemětřesení. V ODS je skupina vlivných politiků, kteří byli proti společné kandidátce. Nedá se vyloučit, že případný neúspěch koalice Spolu využijí ke snahám změnit politické vedení ODS s cílem ukončit projekt Spolu před sněmovními volbami.
Spekuluje se též o záměrech populárního politického matadora Miroslava Kalouska, jehož účast na kandidátce Spolu vedení TOP 09 odmítlo z obav, že by mohl s pomocí preferenčních hlasů přeskákat ostatní kandidátky. Kalousek sice zatím odmítá spekulace, že se chystá založit novou politickou stranu, ale pokud by ji založit chtěl, bude k tomu mít nejlepší příležitost, pokud koalice Spolu v eurovolbách neuspěje.
V sázce je tedy hodně. Česká politika byla i navzdory nespokojenosti části společnosti v posledních dvou letech relativně stabilní. Výsledky eurovoleb mohou tento relativní klid změnit.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
