Karel Barták: Písemné odpovědi komisařů na otázky europoslanců? Nuda a rutina
Proces potvrzování členů nové Evropské komise Evropským parlamentem začal zkoumáním jejich majetkových a etických prohlášení: Žádný z 26 kandidátů nebyl shledán z tohoto hlediska nezpůsobilým. I když některé zpovědi vyvolaly pozdvižená obočí. Následovala salva otázek pro každého komisaře zvlášť. Odpovědi na ně zveřejněné na webu europarlamentu představují 400 stran málo záživného čtení.
Odborníci by asi našli v té které odpovědi nějaký zajímavý prvek nebo posun, ale celkový dojem je, že komisaři v podstatě v různých obměnách opakují priority vytyčené předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou a adaptují je na resorty, které jim byly přiděleny.
Čtěte také
Často opakují zaběhnutá komisní klišé a používají jazyk typický pro instituce EU, tzv. eurospeak.
Vzhledem k tomu, že významná část budoucích komisařů má jen omezené nebo minimální zkušenosti s těmito institucemi, je už tato formální stránka na pováženou.
Všichni zpívají z jednoho partesu
Svědčí o tom, že odpovědi vypracovávali úředníci obrovského aparátu Komise, kteří jsou budoucím komisařům k dispozici. Otázky byly rozeslány generálním ředitelům a odpovědi, formálně schválené designovaným komisařem, se pak sešly na generálním sekretariátu Komise.
Čtěte také
Dá se předpokládat, že i tam probíhalo další slaďování a učesávání, aby všichni pomyslně zpívali z jednoho partesu.
Není nic špatného na tom, že se budoucí komisaři přizpůsobují prioritám, které vytyčila jejich budoucí šéfka jako závazné úkoly. Všichni se tak logicky zaklínají klíčovým slovem „konkurenceschopnost“, která je po „zelené transformaci“, hlavním hesle minulého období, novou mantrou evropské exekutivy.
Logické je i to, že považují otázky europoslanců spíše za formalitu a nemíní v odpovědích odhalovat své případné originální nápady či iniciativy. Zjevně doufají, že se tím pokryje byrokratický rozměr výměny názorů mezi nimi a europarlamentem.
Čtěte také
Přesto je překvapivé, že se ani jeden nepouští do klíčových dilemat budoucnosti, například budoucího financování nákladných potřeb evropské ekonomiky. Přestože se hlásí, podobně jako Von der Leyenová, k závěrům zprávy bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho, neodvažují se, na rozdíl od něho, navrhovat další společné půjčky, nebo emise evropských dluhopisů.
A to proto, že s něčím takovým zatím nepočítá ani předsedkyně Komise – taky pro to nemá podporu Německa a několika dalších zemí včetně Česka.
Slyšení ve výborech bude jiné
Skutečnou výměnu názorů a prezentaci, možná i reálných záměrů, můžeme tedy čekat až od maratonu slyšení příštích komisařů v parlamentních výborech, které začnou příští týden. Tam už bude každý komisař sám tváří v tvář více či méně nabroušenému protivníkovi.
Čtěte také
Nebude moct spoléhat na pomoc expertů a pomocníků. Tříhodinové „grilování“ by mělo odhalit, který z komisařů je skutečná politická osobnost, s originálním a koncepčním myšlením, a který se bude jen upínat k opakování naučených floskulí.
Svazující okolností těchto slyšení je ovšem politický souboj mezi frakcemi v Evropském parlamentu, které si předem vyhrožují, jak potopí toho či onoho komisaře – ne podle jeho výkonu, ale podle jeho politické příslušnosti.
Lidovci si brousí zuby na socialisty a naopak. Celá levice včetně liberálů se chystá na Raffaela Fitta z Itálie, protože jako jediný do pravicové frakce Evropských konzervativců a reformistů.
Není divu, že za těchto okolností se budoucím komisařům nechce do nějakých riskantních nápadů, které by mohly posloužit jako záminka k jejich vyřazení. Hrozí, že nejen písemné odpovědi, ale i vlastní slyšení budou mnohdy pěkná nuda.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
