Karel Barták: Bruselská bublina žije sestavováním kabinetů komisařů

Dostat se na místo v kabinetu komisaře je častým snem úředníků evropských institucí. Novopečeným komisařům přistávají na stole stovky životopisů a motivačních dopisů. Zároveň jsou vystaveni prosbám odcházejících kolegů, kteří se pokoušejí „uplacírovat“ členy svých kabinetů, a také tlaku vlád jiných zemí, snažících se dostat „své“ lidi do správy rezortů, na kterých jim záleží.

Čtěte také

Karel Barták: Pokud Síkela zvládne přidělené portfolio, pomůže Evropě a taky Česku

Ursula von der Leyenová vydala závazné pokyny, jak mají kabinety vypadat. Řadoví komisaři jako Jozef Síkela budou mít nárok na pouhých šest „seniorních“ členů kabinetu. Polovina z nich musí být ženy; smějí tam být jen dva Češi. Celkově musejí být zastoupeny nejméně tři národnosti.

Jak rozdělit práci mezi šest lidí? Aspoň dva by měli do nejmenších podrobností znát rezort, kterým je komisař pověřen, a udržovat pracovní vztahy mezi ním a aparátem. Ostatní si musí rozdělit odpovědnost za sledování všech sektorů, kde je komise aktivní. A také postojů jednotlivých členských států vůči politice, kterou má komisař na starosti.

Spojení s domovem

Evropská komise rozhoduje kolektivně. Pokud se hlasuje, rozhodnutí se přijímají prostou většinou. Komisař tak nejen prosazuje priority svého „porfolia“, ale podílí se na všech rozhodnutích. Čím lépe je informován, čím dříve ví, co se kde chystá, tím lépe může prosazovat své názory a také postoje své země.

Čtěte také

Jiří Pehe: Jak důležité je Síkelovo portfolio v Evropské komisi

„Výtlak“ toho kterého komisaře nezávisí jen na významu rezortu, který mu byl přidělen, ale také na jeho schopnosti se prosadit v rámci kolegia 27 komisařů. Tedy i na kvalitě jeho kabinetu.

Práci tohoto týmu řídí šéf kabinetu, komisařův nejbližší spolupracovník. Právě on se účastní klíčových schůzí, na kterých se předjednávají všechna rozhodnutí.

I proto se vede vzrušená debata o tom, kdo by to měl u Síkely být, ví se, že to je důležité. Ve veřejném prostoru se objevilo několik jmen: naposledy podcast Bruselský diktát zmínil Lucii Šestákovou, momentálně „juniorní“ českou velvyslankyni při EU, s velmi dobrou pověstí. Jiné zdroje ovšem uvedly, že Síkela se ještě nerozhodl.  

Čtěte také

Chtěli jsme mít v Evropské komisi veliký rozpočet a aparát. Tohle Síkela získal, připomíná Jourová

Podobně jako další nominovaní komisaři musí napřed absolvovat slyšení v europarlamentu a dostat od poslanců posvěcení. Před grilováním ho učí experti, jeho pravděpodobní budoucí podřízení. Také oni si zřejmě dělají zálusk na místa ve vznikajícím kabinetu.

Pokud se politik přestěhuje z národní scény na tu evropskou a je mu svěřen tak složitý a specifický rezort, jako v Síkelově případě, měl by si aspoň pro počáteční období vybrat nejzářivějšího experta zevnitř komise; člověka, který ho zasvětí do problematiky i přediva vztahů uvnitř i vně unie a ušlape mu cestu.

Český expert či diplomat by se měl stát dvojkou, aby zajišťoval spojení s domovem – tedy s vládou a špičkami státní správy. Po učednických létech pak bude možné přesunout do vysoké funkce Čecha, který se v tom naučí chodit.  

Karel Barták, bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu, komentátor Info.cz|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Pozorovatelé, lobbisté, novináři budou v každém případě bedlivě sledovat, kdo se kam vrtne a kdo nakonec usedne na zhruba 180 seniorních míst v kabinetech 27 komisařů. Tito lidé budou v příštích letech „u toho“, až bude nadcházející komise naplňovat své programové priority. Budou mít značný vliv na své „bossy“ a tudíž i na jejich počínání, v rámci kolegia i mimo ně. Bude hodně zajímavé sledovat, kdo se kde uchytí a kolika Čechům se podaří do těchto vlivných funkcí dostat.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz